neděle 25. listopadu 2018

Přečteno: Dokonalá kořist

Co se týče krimi žánru a ženských spisovatelek, jsem trochu skeptická. Já vím, tyhle předsudky se v dnešním světě nenosí a já vlastně nevím proč sáhnu raději po mužích, stejně jako u milostných románů věřím spíše ženám spisovatelkám. A tak jsem ráda, že občas ke mně náhodou doplují knížky, které bych si sama nevybrala. Jednou takovou byla v létě kniha Dokonalé stopy o které jsem vám psala v recenzi ZDE. Je to první knížka Helen Fields přeložená do češtiny a narazila jsem na ni u Katy (Mama-live), která napsala recenzi s humorem a na knížku mě nalákala. Ale co mě čekalo při čtení? Spousta děsivého mučení! Byla jsem v šoku, ale zároveň velmi příjemně překvapená hodně dobrým čtivem.

Když teď v říjnu vycházel druhý díl s detektivem Callanachem, Dokonalá kořist, neváhala jsem a knížku si pořídila. Nasadit hned u první knihy pomyslnou laťku hodně vysoko, je někdy cesta do pekel, protože čtenáři samozřejmě čekají, že u každé další knížky půjdete výš a výš.



Helen se to myslím velice dobře podařilo! I tentokrát sáhla po extrémních vraždách, nechyběla notná dávka sadismu a mučení. Když jsem si pročítala recenze na tuto knížku, hodně lidí tam psalo, že při čtení přemýšleli, jestli sama autorka neskrývá nějaký psychický problém 😁

Edinburgh se stává evropskou metropolí hrůzy. Uprostřed hudebního festivalu rozetne ostrá čepel břicho charitativnímu pracovníkovi. V mnohatisícovém davu si vraha nikdo nevšimne. Nedlouho poté je na dně popelnice nalezena učitelka z mateřské školky, uškrcená vlastní šálou. Policie nezná motiv a nemá ani žádné stopy – dokud se po městě nezačnou objevovat podezřelá graffiti. Vrah jimi totiž oznamuje svou další kořist... a čím je nevinnější, tím lépe.

Podle mě toho extrému nebylo v této knížce tolik jako v Dokonalých stopách. Tam mě při čtení fakt mrazilo a vžívala jsem se do role obětí. Myslím si, že v tomhle díle Helen vyladila "sadismus a mučení" na hranici snesitelnosti a knížka se mi díky tomu líbila o chlup víc. Moc se mi líbily zápletky a vlastně celé odhalování vrahů, které tady samozřejmě neprozradím. Co bych ale knížce vytkla, že se autorka až příliš plácá v životech vyšetřovatelů, ale naopak téměř úplně zapomněla odhalit něco ze života vrahů. Mám ráda, když se v krimi knihách spisovatelé pouští i do psychologických profilů vrahů.

I přes drobnosti, které bych autorce vytkla, musím uznat, že knížka je skvělá a moc se těším na další díly.

Za knihu děkuji www.albatrosmedia.cz

Žádné komentáře:

Okomentovat