Ukliďme nejen Česko, žijme ekologičtěji

Bude to již pátý rok, co jsem se vrátila zpět za krásnými vzpomínkami z dětství, na venkov, takový ten, kde po ránu kokrhá kohout, přes den bečí ovečky a lišky dávají dobrou noc. Bohužel čas se v dnešní době nezastaví ani tady, ale člověk si zde mnohé uvědomí. Především to, jak krásné může být soužití s přírodou bez nutnosti upření si moderních vymožeností doby a jak silné pouto k ní uvnitř sebe vlastně chováme, aniž bychom si to v této  uspěchané době uvědomovali. Ani jako podnikající maminka na mateřské jsem se nevyhnula funkci domácí hospodyňky se vším, co k ní patří. Při budování vlastního obydlí a domácnosti si člověk nejlépe uvědomí, jaký je celý koloběh domácího hospodaření. V dnešní době lze již ovlivnit mnohé pokrokovou technikou, ať už se jedná o úsporné LED žárovky, automobily s nízkými emisemi či spotřebiče tříd A++ apod.. Bohužel za vše takto ekologicky „lepší“ si ve finále tvrdě připlatíme. Oproti tomu si ale málokdo uvědomí, kolik jiných, běžných, zdánlivě „malých“ věcí se dá řešit levněji, jednodušeji a s ohledem na tu, díky níž jsme tady, na matičku přírodu a na budoucnost našich potomků na této planetě.

 I když jsem nikdy nebyla městská holka, nenapadlo mě příliš přemýšlet nad tím, kam vlastně jdou všechny odpadky, kam tečou „věci“, které pouštíme do kanálů, kolik jaru ulpí na skleničce, kterou narychlo umyji a pak do ní dětem naliji šťávičku nebo co to vlastně obsahuje ten krásně vonící závěsný košík do wc, který zásadně vybírám jen podle barvy a vůně?

Život na venkově mě přiměl k mnoha uvědoměním. Začala jsem si všímat věcí, které by se daly řešit jinak, ohleduplněji k našemu zdraví, k prostředí v okolí našeho domova, které si svými odpady sami vytváříme a mnohdy i „trávíme“ a samozřejmě k životnímu prostředí jako takovému. Moje cesta k lepší domácnosti byla poměrně dlouhá, v první fázi jsem se zaměřila na třídění odpadu, čímž jsem si uvědomila, kolik zbytečných obalů se v jedné rodině nasbírá. Třídím plasty, papír, sklo, plastová víčka, hliník, bioodpad do kompostéru a komunální odpad. Vše přirozeně, automaticky a bez problémů s úspěšným zapojením celé rodiny. Ale i tak nejsem spokojená s tím, jaké množství pytlů s odpadem každý pátek cpeme do auta a odvážíme směr obecní kontejnéry. Někdy to na mě působí až děsivě. Zrušení plastových tašek zdarma v obchodech velmi oceňuji (konečně se nemusím stydět, že jako jedna z mála běžím z obchodu ověšená plátěnkami), avšak když se člověk po obchodech rozhlédne, co ty ostatní plastové obaly, kterých mám někdy pocit, je v obchodech snad větší množství než obsahu potravin v nich??? Bohužel můj oblíbený nejmenovaný obchodní řetězec je v tomto směru úplně odstrašujícím případem, kde každý plátek masa je zabalený v nechutné obrovské plastové dóze (už proto bych ho nikdy nekoupila), bonbony v pytlíku jsou ještě jednotlivě balené každý ve svém vlastním pytlíku a rozklepnutá vajíčka zabalená v „tetrapaku“ raději ani nekomentuji…velmi příjemným řešením tohoto jsou tzv. bezobalové obchody, kterým velmi fandím a věřím, že se postupně stanou dostupnějšími i v menších městech. Třídění odpadu je pro mě automatická věc a naštěstí Česká republika v tomto směru zaujímá v evropském žebříčku uspokojivou pozici.

 Co se týká přechodu k ekologičtějším přípravkům v domácnosti, zpočátku jsem se potýkala s pocitem, co všechno je „škoda“ vyhodit. Dalšími úskalími byla zkušenost s některými přípravky, které mě sice složením nadchly, ale jejich výsledek nebyl uspokojivý. Vyzkoušela jsem postupně mnoho přípravků, dostupných na našem trhu, než jsem našla své oblíbence. Nejsem typ člověka, který by někomu něco vnucoval, proto své okolí do této problematiky zasvěcuji jen velmi obecně a díky tomu můžu vést velmi zajímavé diskuse s kamarádkami a známými, kteří také postupně objevují a hledají, co vyhovuje jim. Jeden sleduje hlavně složení, obsah alergenů, jiný efekt účinnosti, další dobu rozkladu reziduí v přírodě a v neposlední řadě samozřejmě také cenu v porovnání s komerčními chemickými přípravky. Já se snažím najít určitý kompromis mezi tímto vším. Nezaměřuji se na jednu značku, ale po 5 letech jsem již ve fázi, kdy mám své oblíbené přípravky, které kupuji opakovaně a jsem spokojená. Mimo jiné jsem také zjistila, že mnoho přípravků, kterými se zbytečně obklopujeme, jsou ve skutečnosti zcela postradatelné (např. aviváže,nesčetné množství domácích přípravků na konkrétní věci – na nerez, na vany, na sprchové kouty, lamino, na dlažbu atd.atd.) nebo stačí používat mnohem menší množství než jsme zvyklí nebo udává návod, s dosažením naprosto stejného účinku!!! Postupně mě ale jakýsi vnitřní pocit tlačí dál a začínám se zaměřovat nejen na ekologii, ale především na zdraví nás a našich dětí, a na to, jak se dá eliminovat i ten cca měsíc, který potřebují ony „ekologické“ přípravky ke svému rozkladu. Přece jen v obci, kde není veřejná kanalizace, je k zamyšlení i to, že celý ten měsíc jsou ony „lepší“ chemikálie někde kolem nás, pěstujeme na nich rajčátka pro děti a roste na nich pastva pro naše ovečky. Cesta k souladu mých pocitů jak žít co nejblíže přírodě a zároveň být spokojená s efektivním výsledkem v podobě čistého, nezničeného prádla nebo skvostně lesklých, voňavých skleniček, vytažených z myčky, nebude určitě snadná, ale o tom zase někdy příště… 

V současné době se více zaměřuji také na použití plastů v domácnosti. Vždy jsem směřovala více k používání přírodních materiálů všude kolem sebe - v pokojíčku nám převažují hračky ze dřeva, oblečení preferuji z přírodních materiálů, kosmetiku již mnoho let používám jen čistě přírodní, avšak jsou věci, které člověk používá tak automaticky, že si ani neuvědomí, jak snadná je jejich náhrada za něco jiného. Třeba onen zmíněný plastový závěsný košíček do WC, který vyhazujeme co 2 týdny, plastová houbička na nádobí, kterou měníme každý týden, manželova oblíbená plastová žínka, která se vždy po 14 dnech rozpadá tak, že nás ve vaně škrábe na zadku a následně zanese plastem celý odpad, plastové sáčky do odpadkového koše, na svačinky či do mrazáku, které bereme jeden za druhým. Ale proč? Během posledního roku jsem tyto běžné věci začala nahrazovat věcmi nejenže přírodními, ale hlavně trvanlivými a ve finále to není jen o lepším pocitu a nepatrném přínosu jednotlivce pro životní prostředí, ale také o výrazné úspoře peněz, které rádi s dětmi využijeme někde jinde ;) . Pořídila jsem si např. bambusový hadřík na nádobí, na kterém neulpívá mastnota ani zápachy, skvěle myje, snadno se udržuje, dá se prát a po roce používání je stále jako nový. Houbičky na nádobí nahradil kartáček s přírodními vlákny, jehož mycí efekt na připečené hrnceje srovnatelný. Plastové sáčky na svačinku či chleba nahradily sáčky z přírodních materiálů (bio bavlna, len), které jsou v podstatě věčné, podobně jako dózy na mražení potravin, které lze použít jak skleněné, tak ze „zdravých“ silikonů či plastů.

 Poslední zmínku si jistě zaslouží také přírodní kosmetika, která působí kontaktně na naše zdraví, ovlivňuje náš vzhled, krásu, svou vůni jistě také náladu a jejíž nemalé množství putuje do našich odpadů při koupání, odličování, mytí či barvení vlasů a při následné likvidaci obalů. Jedná se o velké téma, které zde nebudu podrobně rozvádět, avšak je na každém z nás, zda má snahu vyzkoušet udělat pro sebe i své okolí něco lepšího.

Termín celorepublikové akce „Ukliďme Česko“ připadá letos na 7. duben. Zkuste třeba tento den kromě zapojení se do úklidu ve vašem městě či obci využít k nějakému „lepšímu“ kroku také ve své domácnosti. Věřte, že každý i sebemenší krůček je směrem kupředu a může vést nejen váš život tím lepším směrem!