Bude to již pátý rok, co jsem se vrátila zpět za krásnými vzpomínkami z dětství, na venkov, takový ten, kde po ránu kokrhá kohout, přes den bečí ovečky a lišky dávají dobrou noc. Bohužel čas se v dnešní době nezastaví ani tady, ale člověk si zde mnohé uvědomí. Především to, jak krásné může být soužití s přírodou bez nutnosti upření si moderních vymožeností doby a jak silné pouto k ní uvnitř sebe vlastně chováme, aniž bychom si to v této uspěchané době uvědomovali. Ani jako podnikající maminka na mateřské jsem se nevyhnula funkci domácí hospodyňky se vším, co k ní patří. Při budování vlastního obydlí a domácnosti si člověk nejlépe uvědomí, jaký je celý koloběh domácího hospodaření. V dnešní době lze již ovlivnit mnohé pokrokovou technikou, ať už se jedná o úsporné LED žárovky, automobily s nízkými emisemi či spotřebiče tříd A++ apod.. Bohužel za vše takto ekologicky „lepší“ si ve finále tvrdě připlatíme. Oproti tomu si ale málokdo uvědomí, kolik jiných, běžných, zdánlivě „malých“ věcí se dá řešit levněji, jednodušeji a s ohledem na tu, díky níž jsme tady, na matičku přírodu a na budoucnost našich potomků na této planetě.
I když jsem nikdy
nebyla městská holka, nenapadlo mě příliš přemýšlet nad tím,
kam vlastně jdou všechny odpadky, kam tečou „věci“, které
pouštíme do kanálů, kolik jaru ulpí na skleničce, kterou
narychlo umyji a pak do ní dětem naliji šťávičku nebo co to
vlastně obsahuje ten krásně vonící závěsný košík do wc,
který zásadně vybírám jen podle barvy a vůně?
Život na
venkově mě přiměl k mnoha uvědoměním. Začala jsem si
všímat věcí, které by se daly řešit jinak, ohleduplněji
k našemu zdraví, k prostředí v okolí našeho
domova, které si svými odpady sami vytváříme a mnohdy i
„trávíme“ a samozřejmě k životnímu prostředí jako
takovému. Moje cesta k lepší domácnosti byla poměrně
dlouhá, v první fázi jsem se zaměřila na třídění
odpadu, čímž jsem si uvědomila, kolik zbytečných obalů se
v jedné rodině nasbírá. Třídím plasty, papír, sklo,
plastová víčka, hliník, bioodpad do kompostéru a komunální
odpad. Vše přirozeně, automaticky a bez problémů s úspěšným
zapojením celé rodiny. Ale i tak nejsem spokojená s tím,
jaké množství pytlů s odpadem každý pátek cpeme do auta a
odvážíme směr obecní kontejnéry. Někdy to na mě působí až
děsivě. Zrušení plastových tašek zdarma v obchodech velmi
oceňuji (konečně se nemusím stydět, že jako jedna z mála
běžím z obchodu ověšená plátěnkami), avšak když se
člověk po obchodech rozhlédne, co ty ostatní plastové obaly,
kterých mám někdy pocit, je v obchodech snad větší
množství než obsahu potravin v nich??? Bohužel můj oblíbený
nejmenovaný obchodní řetězec je v tomto směru úplně
odstrašujícím případem, kde každý plátek masa je zabalený
v nechutné obrovské plastové dóze (už proto bych ho nikdy
nekoupila), bonbony v pytlíku jsou ještě jednotlivě balené
každý ve svém vlastním pytlíku a rozklepnutá vajíčka zabalená
v „tetrapaku“ raději ani nekomentuji…velmi příjemným
řešením tohoto jsou tzv. bezobalové obchody, kterým velmi fandím
a věřím, že se postupně stanou dostupnějšími i v menších
městech. Třídění odpadu je pro mě automatická věc a naštěstí
Česká republika v tomto směru zaujímá v evropském
žebříčku uspokojivou pozici.
Co se týká přechodu
k ekologičtějším přípravkům v domácnosti, zpočátku
jsem se potýkala s pocitem, co všechno je „škoda“
vyhodit. Dalšími úskalími byla zkušenost s některými
přípravky, které mě sice složením nadchly, ale jejich výsledek
nebyl uspokojivý. Vyzkoušela jsem postupně mnoho přípravků,
dostupných na našem trhu, než jsem našla své oblíbence. Nejsem
typ člověka, který by někomu něco vnucoval, proto své okolí do
této problematiky zasvěcuji jen velmi obecně a díky tomu můžu
vést velmi zajímavé diskuse s kamarádkami a známými, kteří
také postupně objevují a hledají, co vyhovuje jim. Jeden sleduje
hlavně složení, obsah alergenů, jiný efekt účinnosti, další
dobu rozkladu reziduí v přírodě a v neposlední řadě
samozřejmě také cenu v porovnání s komerčními
chemickými přípravky. Já se snažím najít určitý kompromis
mezi tímto vším. Nezaměřuji se na jednu značku, ale po 5 letech
jsem již ve fázi, kdy mám své oblíbené přípravky, které
kupuji opakovaně a jsem spokojená. Mimo jiné jsem také zjistila,
že mnoho přípravků, kterými se zbytečně obklopujeme, jsou ve
skutečnosti zcela postradatelné (např. aviváže,nesčetné
množství domácích přípravků na konkrétní věci – na nerez,
na vany, na sprchové kouty, lamino, na dlažbu atd.atd.) nebo stačí
používat mnohem menší množství než jsme zvyklí nebo udává
návod, s dosažením naprosto stejného účinku!!! Postupně
mě ale jakýsi vnitřní pocit tlačí dál a začínám se
zaměřovat nejen na ekologii, ale především na zdraví nás a
našich dětí, a na to, jak se dá eliminovat i ten cca měsíc,
který potřebují ony „ekologické“ přípravky ke svému
rozkladu. Přece jen v obci, kde není veřejná kanalizace, je
k zamyšlení i to, že celý ten měsíc jsou ony „lepší“
chemikálie někde kolem nás, pěstujeme na nich rajčátka pro děti
a roste na nich pastva pro naše ovečky. Cesta k souladu mých
pocitů jak žít co nejblíže přírodě a zároveň být spokojená
s efektivním výsledkem v podobě čistého, nezničeného
prádla nebo skvostně lesklých, voňavých skleniček, vytažených
z myčky, nebude určitě snadná, ale o tom zase někdy příště…
V současné době
se více zaměřuji také na použití plastů v domácnosti.
Vždy jsem směřovala více k používání přírodních
materiálů všude kolem sebe - v pokojíčku nám převažují
hračky ze dřeva, oblečení preferuji z přírodních
materiálů, kosmetiku již mnoho let používám jen čistě
přírodní, avšak jsou věci, které člověk používá tak
automaticky, že si ani neuvědomí, jak snadná je jejich náhrada
za něco jiného. Třeba onen zmíněný plastový závěsný košíček
do WC, který vyhazujeme co 2 týdny, plastová houbička na nádobí,
kterou měníme každý týden, manželova oblíbená plastová
žínka, která se vždy po 14 dnech rozpadá tak, že nás ve vaně
škrábe na zadku a následně zanese plastem celý odpad, plastové
sáčky do odpadkového koše, na svačinky či do mrazáku, které
bereme jeden za druhým. Ale proč? Během posledního roku jsem tyto
běžné věci začala nahrazovat věcmi nejenže přírodními, ale
hlavně trvanlivými a ve finále to není jen o lepším pocitu a
nepatrném přínosu jednotlivce pro životní prostředí, ale také
o výrazné úspoře peněz, které rádi s dětmi využijeme
někde jinde ;) . Pořídila jsem si např. bambusový hadřík na
nádobí, na kterém neulpívá mastnota ani zápachy, skvěle myje,
snadno se udržuje, dá se prát a po roce používání je stále
jako nový. Houbičky na nádobí nahradil kartáček s přírodními
vlákny, jehož mycí efekt na připečené hrnceje srovnatelný.
Plastové sáčky na svačinku či chleba nahradily sáčky
z přírodních materiálů (bio bavlna, len), které jsou
v podstatě věčné, podobně jako dózy na mražení potravin,
které lze použít jak skleněné, tak ze „zdravých“ silikonů
či plastů.
Termín celorepublikové
akce „Ukliďme Česko“ připadá letos na 7. duben. Zkuste třeba
tento den kromě zapojení se do úklidu ve vašem městě či obci
využít k nějakému „lepšímu“ kroku také ve své
domácnosti. Věřte, že každý i sebemenší krůček je směrem
kupředu a může vést nejen váš život tím lepším směrem!
Jej, bambusovy hadrik. Je to nejaky specielni? Nebo muzu koupit jak mi google poradi? Supr clanek, dekuji moc.
OdpovědětSmazatOdpověď ségry: Zatim mam pouze bezny typ z google, funkcne je super, ale nevyhovuje mi chemicke barveni (zpocatku i poustel vyrazne fialovou barvu), takze hledam prirodnejsi variantu
SmazatJen ještě doplním,že se jedná o tento model https://www.uklidshop.com/cz-detail-902185275-hadrik-na-nadobi-z-bambusu.html?id_varianty=578256 Mám ho asi rok a stále super, jako nový, nevyblednul, vlastnosti neztratil, nedrží zápachy, občas přeperu bez aviváže a super. Jen zpočátku je nutné pořádně proprat v horké vodě, protože pouští opravdu sytou barvu, což moc ekologicky nepůsobí
SmazatDekuju.
SmazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětSmazat