neděle 31. prosince 2017

Vánoce, dárky a novoroční předsevzetí. Jak to bude s blogem dál?


Venku se začalo stmívat a holky začaly nervózně nakukovat z patra do obýváku. "Už jsou tam dárečky?" volaly každou chvíli na tátu, který připravoval večeři. Maruška neustále dedukovala, jak moc za uplynulý rok zlobila, jestli Ježíšek něco donese a zda bych nemohla zavolat její kamarádce, jestli už dostala dárky. Dušička v ní byla malá a svědomí hryzalo a hryzalo. "No jo, mami, ale to by měl přece pod stromečkem dárky aspoň Viktorek!" volala nadšeně, když si v hlavě pořád převalovala úvahy, proč je venku tma a pod stromečkem pořád nic není.

Ale dočkaly se :-) Ač mi uplynulý rok daly dost zabrat, uhlí se mi balit nechtělo. A bylo to krásné.

Celý prosinec jsem vídala, že už kamarádi zdobí stromečky, horlivě uklízí, pečou cukroví a nakupují dárky. Já vnímám kouzlo Vánoc právě v tom, že trvají jen chvíli a člověk se na ně o to víc těší. Cukroví pečeme až týden před Vánoci, stromeček jsem zdobívala v noci před Štědrým dnem, ale letos si ho přály ozdobit holky, takže jsme jej zdobily na Štědrý den ráno. Ten slavný den se nejdřív strašně vleče, ale potom to uteče tak rychle, že je mi pozdě večer vždycky trochu smutno, že už je to za námi. Ale z toho krásného pocitu pak čerpám celý rok.



Minulý rok mi Vánoce hrozně moc daly. Netrpělivě jsme očekávali příchod Viktorka a nikdo netušil, jak to všechno bude. Kolik toho stihneme, jestli holky nebudou na Vánoce u našich, jestli dokončíme přípravy a tak. Paradoxně to byly nejklidnější Vánoce ze všech a já se rozhodla, že z nich budu čerpat i nadále. Nic nehrotit.

Moc se mi líbilo moudro, které kolovalo po internetu, že nám Ježíšek nosí dárky a není to kontrola z hygieny. Leštit okna a drhnout každý kout, to není nic pro mě. Hlavní přípravy u nás začínají 23., kdy si vše navařím, uklidím, nachystám a 24. prosince jsou na programu hlavně pohádky a těšení se. Ráno snídáme marcipánovou štolu s hrnkem kakaa, tu jako jedinou peču měsíc dopředu, protože nejlepší je uleželá. K obědu máme houbového kubu. Jojo, zlaté prasátko nevyhlížíme! Večer se manžel pustí do přípravy řízků, on má tradičního kapra a my s dětmi si dáváme lososa. A potom se jde na rozbalování dárků a zobání cukroví.



Holky letos dostaly spoustu her a knížek a já jsem zjistila, že jsou to vlastně nejlepší dárky, protože nám zajistily skvěle strávený společný čas. Pro Viktorka to byly první Vánoce. Byl celou dobu usměvavý a moc si to užíval, hlavně jídlo. Dárky ho moc nezajímaly, ani ono pověstné trhání papíru. Ale když přišel na řadu poslední dárek, což bylo jeho odrážedlo Bentley a on uviděl v krabici volant, okamžitě se mu rozzářily očička a netrpělivě na manžela hulákal, když mu autíčko montoval dohromady. Nadšeně s ním pak hodinu pobíhal a strašně se tomu smál.




Holky dostaly všechno, co si přály a ta radost v očích neomrzí. 

Kdybych měla napsat, co u nás po Vánocích nejvíc vede, tak je to určitě již zmiňované odrážedlo, které Viky nedá z ruky. Věk je sice od 2 let, ale Viky s ním i chodí, sice nedosáhne na zem, ale hned zjistil, že se může sesunout jen na jednu nohu a odrážet se jen jí. 

Nejvíc hrajeme hru s kartičkami V kostce od Albi a já na plné čáře vždycky prohraju! Nechápu, co vše jsou si děti schopné zapamatovat! Od Albi holky dostaly i další knížky ke Kouzelnému čtení, největší pecka jsou Dinosauři! 

U Marušky nejvíc bodovaly knížky od Svojtky a to Budu veterinář a Dinosauři, úžasný svět

Darinka si zase zamilovala koníky od Zapf Creation

A co jsem dostala já? Já jsem byla tak hodná, že Ježíšek přiletěl už na začátku prosince a přinesl mi profesionální zrcadlovku 💗 Čeká mě dlouhá cesta seznamování a třeba taky nová výzva a konečně se focení začnu věnovat na vyšší úrovní? Kdo ví...

Ač mi tak velký dárek udělal radost, moc mě potěšila i další kuchařka z edice Apetit, Snídaně a svačiny. Od září to u nás bude velké téma, až Maru bude chodit do školy, chci být připravená! A taky si ráda každé ráno rozmazluju manžela :-)

Nechyběly ani praktické dárky jako pořádné šitíčko, kvalitní manikúra a přírodní kosmetika, kterou miluju.





Letošní Vánoce se povedly na jedničku a nás už čeká jen oslavit závěr roku. Na blozích teď vidím spoustu shrnutí a předsevzetí.

A já se přiznám, že tyhle věci moc neprožívám. Pro mě je každoročně Silvestr den jako každý jiný a spíš nemám tyhle oslavy ráda. Den trávím s vystresovaným hafanem v klíně a koukáme se s dětma na pohádky. Jsem člověk, který většinou dělá rozhodnutí bezhlavě, bez ohledu, jestli je 1.ledna nebo půlka roku :-) Řídím se tím, že čas začít si plnit si své sny, je neomezený a začít můžeme kdykoli.

Ale kdybych měla shrnout uplynulý rok, kdy jsme si 2. ledna dovezli domů Viktorka, obrátil se nám život vzhůru nohama. Rok to byl intenzivní a určitě ne jednoduchý, vztahy u nás doma byly jako na houpačce, ale o to víc se utužily.

Psala jsem, že předsevzetí do nového roku si nedávám, ale přesto mě vánoční čas trochu donutil zapřemýšlet. A to nad blogem. Když jsem zapla internet v noci poté, co jsme si s rodinou užili krásný Štědrý den, bylo mi trochu smutno z toho, kolik lidí trávilo čas na internetu. Kolik lidí natáčelo živý přenos od stromečku, online sdílelo fotky té údajné radosti... Dostalo mě taky jedno rodinné vánoční přání s mobilem v ruce... Tímto nikoho nechci hanit, každý je svého štěstí strůjce. Ale pro mě to byl impuls zamyslet se víc nad blogem a popřemýšlet, proč dělám, co dělám.

Nedávno se mě ptala kamarádka, proč pořád sedím na mateřské doma a nechodím mezi lidi. Nechápala jsem, protože, ač se třemi dětmi a neustálými školkovými bacily není tolik prostoru stihnout vše, co chci, snažíme se neustále žít společensky a  poznávat mnoho nového. "No na netu pořád postuješ jenom děti!" A je to tu... Internet vytváří umělý svět. Ostatní mají dojem, že vidí do vašeho života a realita je přitom odlišná. Fotím ráda a jsem "sdíleč". Mám ráda, když se můžu o spoustu krásných okamžiků dělit s ostatními. Neumím jít sama do kina, nejela bych sama na dovolenou, protože když nemám s kým sdílet své zážitky, není to pro mě "ono".

Přesto čím dál víc zjišťuju, jak moc vzácné jsou pro mě okamžiky, které mohu intimně sdílet jen se svými nejbližšími. Je to už dlouhou dobu, co jsem začala mobil "zapomínat" hluboko v tašce, co jsem si zakázala vytahovat jej při návštěvách, sedánkách s kamarády apod. A zjistila, o kolik intenzivních okamžiků se člověk ochuzuje, když se snaží zachytit domělou radost a hledat estetický úhel fotografie. A že ani tisíc lajků nenahradí, když místo soustředěného focení raději naslouchám obyčejně neobyčejným příběhům svých přátel.

Mám pocit, že internet začal chrlit strašně moc blogů a ze zajímavých deníčků se stala jen jedna velká marketingová bublina. Pod každým usměvavým dítětem, pod každým těhotenským pupíkem se skrývá deset označení firem, které jsou samozřejmě ty nejlepší. Nám denně do mailů chodí několik nabídek. Snažíme se pečlivě vybírat a recenzovat jen to, za čím si stojíme. Blog jsme nikdy nepsaly pro peníze a nikdy jsme si neřekly o jedinou korunu. Ale poslední dobou chodí čím dál více nabídek: zaplatíme, když nás vychválíte a produkty pak masově vídám "jako ty nejlepší" na spoustě blogů. Tohle mě přinutilo hodně se zamyslet, kam dál chci blog směřovat. A rozhodla jsem se velmi omezit spolupráce a více se věnovat osobním článkům, psát více o knihách, vzdělávání a přírodní kosmetice. Ač jsem díky blogu objevila spoustu zajímavých věcí a lidí, zjistila jsem, že mě neuspokojuje, že se blogeři stávají figurky marketingu. Nebudu psát, že recenze už u nás nenajdete, ale budu dělat větší síto než doposud. Z blogu jsem si před třemi lety udělala moje další miminko, a tak chci, aby zůstal vážený člen rodiny a bylo to z něj znát 😏


Co bych vám chtěla napsat na závěr?

Ať do nového roku vkročíte s úsměvem a ve zdraví! Ať jste neustále obklopení těmi nejbližšími, protože nic není víc, než mít se o koho opřít, v dobrém i ve zlém.

Děkuji vám za přízeň, za vaše milé komentáře a příběhy!

Budeme se na vás s Aničkou těšit příští rok 😅

3 komentáře:

  1. Male dostal super káru :)! Přeji celé Vaší rodině šťastný nový rok.

    Nela z blogu Růžová rtěnka

    OdpovědětVymazat
  2. Krásně napsané....Děkuji za to. Do nového roku Vám všem přeji hodně zdraví a štěstí.

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji za krásné povídání,za krásná slova....Snídani a svačinky si také objednám,vypadají super.Přeji celé rodině krásné dny strávené s dětmi,at vás moc netrápí dětské nemoci a budu se těšit i nadále každému novému příspěvku

    OdpovědětVymazat