čtvrtek 13. července 2017

Recenze: Elektrokočárek HappyGO u nás

Konečně je tady pro vás závěrečná recenze! V posledním článku jsem vás seznámila s tím, co všechno elektrokočárek HappyGO umí a čím je vybaven a nyní je čas konečně zhodnotit, jak se mi s kočárkem jezdilo, co se mi na něm líbilo a co bych vylepšila.

Když jsem poprvé zahlédla někde reklamu na revoluční elektrokočárek, měla jsem asi jako spousta z vás rozporuplné pocity. Je to třeba? Není už to příliš velká zhýčkanost?

Kdo čte pravidelně náš blog, tak ví, že se hodně kloním ke kontaktnímu rodičovství a testovat elektrokočárek pro mě byla výzva, na kterou jsem moc ráda kývla. Nemám ráda, když se nad něčím hned láme hůl aniž by se tomu dala šance. A i když hodně nosím v šátku, tak kočárek je můj velký pomocník a rozhodně se mu nebráním. Viktor čím je větší, tím je v kočárku také raději. A vychytaný kočárek jsem prostě musela zkusit a děkuji za tu možnost.




Víte, co mě na celé věci nadchlo nejvíc? Že je kočárek český nápad. Vymyšlen Čechy, zkonstruován Čechy a vyráběn v Česku. Moc si cením odvahy jít na trh s něčím novým. A myslím si, že ať už se kočárek lidem líbí, nebo ne, tak bychom měli být pyšní na to "naše".

Když mi pan Hejduk, jeden z tvůrců, kočárek HappyGo přijel představit, hned se mi kočárek zalíbil v promyšlených detailech. Než se dostanu k samotné elektronice, tak bych jej chtěla zhodnotit v běžných parametrech.




Kočárek mě na internetu příliš neoslovil vzhledem, což mi psalo i mnoho z vás. Když jsem jej viděla na živo, tak se mi zalíbil mnohem víc a když jsem si na jeho atypický vzhled zvykla, tak se mi začal opravdu líbit. Na druhou stranu si ale říkám, že při výběru kočárku vzhled hraje hlavní roli. 

Nejvíc z celého kočárku se mi líbila stříška, nepromokavá, ale zároveň krásně prodyšná a velmi variabilní. Díky několika zipům se dá rozepnout do přesně takové délky, jakou zrovna potřebujete a nechybí ani sluneční clona a síťka na odvětrání. 

Líbí se mi nápad s podnožníkem, který je omyvatelný a jeho potah se dá odepnout. Dá se tak lehce udržovat a pro větší dítě se může potah trvale odstranit a používat samostatně plastový podnožník. 

Madlo kočárku je teleskopické a dá se nastavit velmi variabilně pro malou i hodně vysokou osobu. Fotku madla v porovnání s Darinkou najdete v předchozím článku. 

Korbička je udělaná tak, aby byla hlubokou korbou a zároveň i sportovní. V době testování měl Viky 4 až 5 měsíců, takže jsme polohu v leže využili. Ale musím říct, že si v ní neumím představit úplně čerstvé miminko. Ocenila bych spíš vložnou tašku nebo samotnou hlubokou korbu. Korba se mi  líbila velmi v tom, že je odpružená a jízda s lehkým pohupováním tak byla příjemná mně i Viktorkovi. 

Kočárek je poměrně bytelný. V pohodě zvládá běžný terén i nerovnosti. Do Prahy mi chyběla větší univerzálnost, není to zrovna kočárek, který by se dal nosit do MHD či do schodů. Na dlouhé procházky do parku i do lesa byl skvělým společníkem. A to už se dostáváme k elektronice. 


Jak už jistě víte, HappyGo se nenazývá elektrokočárkem pro nic za nic. Při tlačení do kopce jsou jeho kola poháněna a usnadňují tak jízdu. Navíc je vybaven houpáním, led světly a v jeho baterii si můžete dobít telefon či ohřát lahev nebo jídlo. 

Kočárek jsem otestovala na krátkých i dlouhých procházkách. Zejména na těch dlouhých, kdy už jsem byla unavená a musela zdolat kopec, který máme u domu, jsem ocenila, že nemusím kočárek tlačit a byl opravdu velkým pomocníkem. Chvíli mi trvalo než jsem si zvykla na sepínání kočárku a že se lidé otáčí, protože pohon jde trochu slyšet (je to takové bzučení). Ocenila bych trochu větší intuitivnost při jízdě, ale jinak jsem byla moc spokojená. Veškeré úřady, lékaře či vyzvedávání holek ze školky vyřizuji pěšky a byla tak pro mě úleva, že mi kočárek v jízdě pomáhal. 

V době testování ještě Viktorek nebyl velký fanda kočárků a každá procházka u nás byla "buď a nebo", kolikrát se mi uprostřed obchodu neutěšitelně rozplakal. No a o výjezdu z domu, než jsem obula sebe, holky, pětkrát se pro něco vrátila, ani nemluvě. To měl Viktorek kolikrát amok. A to byla přesně chvíle, kdy jsem byla naprosto nadšená z houpání! Některé z reakcí od vás byly právě na houpání, které vám přišlo jako něco, co nahrazuje rodiče a že je to špatně. Dětem bych nikdy svou náruč neodepřela. Ale jsou si situace, kdy tu náruč dítěti nemůžete poskytnout hned a není přece nic špatného, když ho ukonejšíte houpáním, byť umělým, a dítě je spokojené. Já jsem byla šťastná, když se naše vypravování na procházku obešlo bez pláče a stresu!

Otestovala jsem také nabíjení telefonu, které bylo naprosto bez problémů a v době chytrých telefonů, které vydrží nabité sotva den, mi přijde možnost nabít si jej kdykoli, naprosto super. Ohřívání lahví a pokrmů jsem nevyzkoušela, protože se Viky v té době výhradně kojil, ale i tato možnost mi přijde skvělá. Když si vzpomenu, kolikrát jsem oběd u holek řešila jogurtem či přesnídávkou, protože nebyl kde ohřát. 



A jak bych hodnotila kočárek celkově?

Na elektrokočárku HappyGo je vidět obrovský kus práce. Je poznat, že se nad ním zamýšleli samotní rodiče a snažili se vychytat detaily. A i když některým elektronika v kočárku připadá zvláštní, tak já můžu říct, poté, co jsem jej vyzkoušela na vlastní kůži (a vlastním dítěti), že se mi na něm líbí, že má funkcí tak akorát. Myslím si, že se zavedením elektroniky mohli tvůrci vymyslet spoustu funkcí, ale elektrokočárek má přesně tolik funkcí, kolik jich potřebujete k pohodlné jízdě a procházkám. Nic nechybí a nic nepřebývá.

Pro jízdu po Praze bych ocenila větší univerzálnost. Skladnější a lehčí konstrukce pro jízdu v MHD, ale zároveň aby si zachoval skvělé jízdní vlastnosti. Trochu jsem měla problém s šířkou madla, díky kterému je o něco horší manipulace s kočárkem, což je v celkovém konceptu - usnadnit jízdu - škoda. To je ale vše, co bych na kočárku pozměnila. Jinak jsem byla spokojená a určitě tomuto nápadu fandím a těším se, co tvůrci vymyslí dál!


Žádné komentáře:

Okomentovat