sobota 8. července 2017

Půl-narozeniny!

Milníková podložka Mmmoje

Tak už je tu s námi brouček 6 měsíců 💗 Slovy se nedá popsat, jak moc je život s ním krásný a jak úžasný človíček to je. Sotva ráno otevře oči, hned se směje. V očích mu zablesknou dva čertíci, překulí se na bříško a začne trénovat na lezení.


Zatím stále péruje na čtyřech a ne a ne sehrát ruce a nohy, aby to šlo kupředu. Ale už to jde do boku, do zadu, na záda, do vrtule. Ono se to zlomí a věřím, že co nevidět budeme mít co dělat ho uhlídat.


Viky je pohodář. Kam přijde, tam si každého doslova mrknutím oka omotá okolo prstu. A nejomotanější má nás doma. Už mu podlehla i žárlivka Maruška, protože se směje všem jejím lumpárnám, a tak s ním velmi ráda tráví spoustu času. "Mami, ale ve vaně chci mít u sebe jeho hlavu, ne zadek!" hlásí mi každý večer v koupelně.

Už tolik nespí jako spával, ale pořád toho naspí hodně. A co od holek neznám, večer v sedm se nakojí, chvilku si v postýlce povídá a pak sám usne a spí až do dalšího kojení, které bývá okolo jedné ráno.  Máme tak s manželem na sebe spoustu času a je to fajn. Viktorek je opravdu dítko za odměnu a já jen doufám, že mu to vydrží až... na věky!




















Máme za sebou taky první velké cestování, které jsme odkládali už od dubna a jsem moc ráda. Viktorek auto dlouho neměl rád a i jízda po Praze pro něj (a pro nás) byla horor, takže jsem se snažila většinu pochůzek a nákupů zvládnout MHD. A teď v červnu jsme se vydali k našim na Moravu, což je téměř 400km, a zvládlli jsme to levou zadní včetně dvou denního pobytu v mém milovaném městě, ve Štramberku.

A Viktor konečně poznal svou prababičku 💕 Však taky poctivě trénuje slabiky ba-ba-ba!

Setkání nejmladšího a nejstaršího člena rodiny

Jazýček trénuje opravdu intenzivně a myslím, že to nebude žádný stydlivý klouček, který si dá s mluvením na čas. Nedávno jsme spolu vedli první rozhovor.

- Viktorku, řekni máma!
- Tatatatata!
- Máma, řekni máma! 
- Nenenenenene!
- Máma!
- Ble ble ble! 

Je to šikula. 


Žádné komentáře:

Okomentovat