pondělí 15. května 2017

Učíme se jezdit na kole

Děti mají jednu obrovskou výhodu.. Učí se strašně rychle!

Jízdu na kole zvládnou hravě. A myslím si, že to není ani tak věc nějakého talentu nebo nadání, ale spíš v přístupu a ochotě nás rodičů se dětem věnovat a seznamovat je se sportem už od útlého věku.




Před nějakou dobou jsem vám psala o tom, podle čeho vybrat kolo a toto je takové pokračování. Kolo už máme, jak a kdy teda začít jezdit?

Dvouleté dítě už je schopné se na kole naučit udržet rovnováhu. Ale každé dítě je jiné, takže se rozhodně nestresujte, že jste u svého dítěte ve dvou letech něco prošvihli. Určitě ne. Začít se dá v každém věku. Vždycky si vzpomenu na jeden díl Výměny manželek, kde tatínek "vyměněné" manželce, která neuměla jezdit na kole, namontoval na kolo kolečka, aby se to naučila. Takže nikdy není tak pozdě! :-)

Pokud má dítě vytrénovanou rovnováhu z odrážedel, má obrovskou výhodu, to nejtěžší umí, stačí mu naučit se šlapat a brzdit. To jsou takové dvě dovednosti, u kterých chvilku trvá, než si je dítě osvojí.. Pokud jste stejně jako my fázi odrážedel přeskočili a vrhli se rovnou na kolo, můžete namontovat dítěti přídavná kolečka, aby získalo jistotu a postupně je zvedejte až k úplnému odstranění.  

Na začátku by se mělo dítě s kolem seznámit. Ukažte mu, jak se zatáčí, kde se brzdí. Vyberte nějaký rovný pevný povrch, kde se bude dobře jezdit. Záleží, jak staré dítě je, pokud je dvouleté či tříleté, bude chvilku trvat než se naučí šlapat, je k tomu třeba síla v nožkách. Jakmile už trochu ušlape, přichází na řadu naučit se zatáčet a brzdit. Je fajn vše učit hrou, dejte mu kámen nebo hračku do cesty, které objede. Pak můžete přejít na jiný bezpečný povrch, který je mírně z kopce, aby dítě mělo potřebu naučit se brzdit jinak než tím, že sundá nohy ze šlapátek.

Určitě dítě do ničeho nenuťte, nedávejte najevo své zklamání a povzdechy, když se prostě nedaří podle vašich představ. A jedno upozornění, děti moc dlouho nevydrží, takže rozhodně neplánujte nějaké hodinové lekce učení na kole. Buďte vděční, když vydrží deset minut :-) za to ale s ním jezděte často, když bude na kole jednou za měsíc, výsledek se asi nedostaví moc rychle. 


Nebojte, čím více jim to půjde, tím více je to bude bavit a čas na kole se bude prodlužovat až k tomu, že si spolu vyjedete na výlet. Jen to chce trpělivost. Obrovskou trpělivost. Chvalte, motivujte, však ono to půjde! Prostě hlavně tu trpělivost...:)

Pokud máte v rodině kutily a bikové nadšence, jako je můj muž, můžete dítěti vyrobit různé překlápěčky nebo dráhy, kde se ještě více zdokonalý v rovnováze a v té technice ovládání kola. Můžete využít dopravní hřiště, kde jsou různé zatáčky, vlnky, atd.

Ze začátku budete nejspíš muset dítěti pomáhat rozjet se, postrčítě ho, přidržíte než se sám rozjede. Ale postupem času se naučí na kolo nasednout samo. 

Tak a teď když už dítě umí šlapat a brzdit, můžete se vydat na cesty. Samozřejmě ne  někam do ruchu velkoměsta. Vyberte klidnou část a nechte dítě jet po kraji silnice nebo po chodníku. A pak už je potřeba jen jezdit, jezdit a jezdit. :-)


U nás to je momentálně tak, že Adámek (4) jezdí po naší vesnici, umí se sám rozjet, umí brzdit, používá přehazovačku, jen si teda nejsem úplně jistá, jestli rozumí, k čemu slouží..:-) A Robinek (2) má přídavná kolečka a učí se šlapat. Nemá zatím sílu v nohách, ale zlepšuje se, hlavně je pro něj hnacím motorem Adámek, chce se mu vyrovnat, takže je motivace do učení o to jednodušší.

V naší rodině je kolo sport číslo jedna. Manžel závodí v enduro závodech a mě vždycky bavilo jezdit po horách a proto k tomu vedeme i děti. Abychom v blízké budoucnosti mohli jezdit na výlety společně. Třeba do našich milovaných Beskyd.



Tak toto je naše zkušenost.. Děti učil hlavně manžel, je mnohem trpělivější a dokáže to lépe dětem předat než já. Já jsem měla funkci hlavně ošetřovatelky (většinou neviditelných) bolístek a svačinářky :-D


















Žádné komentáře:

Okomentovat