neděle 30. dubna 2017

Jak na bolavé bříško?



Když jsem oznámila, že čekáme kluka, začaly se okolo mě sbírat různé zkušenosti, v čem jsou kluci jiní než holčičky. Mimo jiné se mi dostalo i několik děsivých scénářů, jak kluci většinově trpí na "prdíky" a propláčou díky tomu celé noci. Viktorek je v tomhle naštěstí "ženská" a bříško nás potrápilo jen párkrát. Přesto už mám ale se třemi dětmi bohaté zkušenosti v této oblasti, a tak bych se s vámi ráda podělila o pár názorů a tipů.

A začala bych tím, že není prd jako prd. Řekla bych, že pro mě zásadní informací bylo pochopení, že ne každý pláč a kroutění znamená nadýmání, zaražené prdy a bolavé bříško, ale že se miminka zejména v prvních měsících adaptují na svět a je to pro ně v mnoha směrech náročné. Své přetažení tak dávají najevo pláčem a potřebují hlavně být blízko rodiče a cítit se v bezpečí. A než s nimi experimentovat a vystavovat je neustálým změnám, je lepší jim dopřát klid.

S Maruškou jsem neustále narážela na témata překrmování dětí, nakvašené mléko v žaludku a striktní krmení po třech hodinách. Instinkt mi ale říkal něco jiného. Maru jsem neměla možnost kojit dlouho, ale u Darinky jsem se rozhodla, že budu koliku zahánět kojením. A ono to fungovalo. A funguje to i u Viktorka. Kojení je přírodní zázrak a to miminko ví, proč se sápe po prsu. Sání ho uklidňuje a i když se mi v začátcích kojení, kdy  byly prsa ještě hodně nalité, stávalo, že se děti opravdu někdy přejedly a pozvracely, nikdy se mi ale nestalo, že by jim po mateřském mléku bylo zle. Mateřské mléko se velmi dobře tráví a přebytky tělo vyloučí. Navíc pozoruji, jak Viktorek pěkně přepíná kojení, kdy opravdu tahá a intenzivně saje a kdy si potřebuje jen "podudat".



První cesta úlevy pro kojené dítě je zamyslet se nad vlastní stravou. Myslím, že každá z nás je do začátku kojení vybavena informací, že se nesmí jíst nadýmavé věci. U Maru mě třeba překvapilo, že jí bolení způsobovalo mléko. Měla jsem od rodiny rady, že musím pít a jíst hodně mléčných výrobků a jak jsem zjistila, mléko už se dnes spíš zatracuje a spíš nedoporučuje.

U umělého mléka sice člověk nemusí už řešit, co jí, ale zase bolí bříško z jiných důvodů. První je samozřejmě to, že si na něj dítě musí zvyknout. UM se tráví déle než mléko mateřské, je těžší, proto se musí dodržovat dávkování a 3h intervaly mezi krmením. Bříško miminka si na něj také musí zvyknout, a proto jej neměňte hned po prvním břichabolu, ideální je podle lékařů pokusit se vytrvat 10-14 dní. Důležitý faktor je také podávání mléka. První chybou je, že mléko protřesete a hned jej dáte dítěti - mléko je v tu chvíli plné vzduchových bublinek. Je lepší, když necháte mléko chvíli odstát. Tou druhou je špatná lahev. Můžu říct, že najít správnou lahev je trochu vysoká škola. Každé dítě je jiné a každému bude vyhovovat jiná lahev. S čím jsem se setkala u svých dětí, tak najít vhodný průtok. I když mají lahve napsáno od narození/0+, průtok může být i tak na dítě příliš velký. Viktorek mi třeba z 90% lahví mléko vždycky vyzvracel. Nejvíc se mi osvědčily lahve Avent, ale jak píšu, je to hodně individuální.

Nejsem moc zastáncem kapiček. Osobně si myslím, že čím později člověk začne dítěti podávat léky, tím lépe. Na svých dětech vidím, jak mají nezatížený organismus, krásně u nich fungují přírodní preparáty. Jasně, že při horečce dám raději chemii, než čekat na febrilní křeče apod., ale vždycky se snažím zamyslet nad tím, jestli je přínos léků opravdu tak velký, abych je dítěti dávala. A můj pohled na kapičky typu Sab Simplex či Espumisan je, že dětský organismus v nich obsažená chemie víc zatíží než pomůže. Větší smysl vidím v podávání laktobacilů. Ale pro začátek bych zkusila bylinky.

Myslím, že nemusím psát, že na prdíky je nejlepší fenykl. U kojených dětí jej může formou čaje zkusit pít nejdřív maminka. Fenyklový čaj netřeba asi víc představovat, dá se sehnat téměř všude. Který mě ale zaujal, když jsem procházela aktuálním sortimentem, tak tento v prášku. Složení je pouze extrakt z fenyklu. Žádný cukr či jiná plnidla, takže jej mohou bez obav děti od narození. Přijde mi jako skvělá varianta na cesty. Osobně mám vždy ze změny jídelníčku problém s trávením, což se projeví i na kojení, takže taková první pomoc je super.




Když už se dítě přikrmuje, tak dávám na trávení fenykl i do jídla. U nás ještě bíle hlízy nejsou tolik rozšířené, ale zkuste s nimi někdy v kuchyni experimentovat, dodají jídlu zajímavý nádech a jsou vhodné do dětských příkrmů klidně od ukončeného 4. měsíce.



S příkrmy může nastat druhá vlna bolení bříška. Například taková mrkev, která se doporučuje jako první zelenina, umí udělat neplechu a to tím, že způsobuje zácpu. Proto po zkušenostech sahám jako po první zelenině spíše po dýni či batátech. Kromě fenyklového čaje podávám k přikrmování i šťávy, nedoslazované, přírodní, a to švestkovou (je výborná proti zácpě), jablečnou (vhodná na průjem i zácpu) a jablečnou s fenyklem.




Doteď jsem se věnovala spíše jak bříšku ulevit uvnitř, přes trávení, ale je spousta způsobů, jak pomoci i vně.

Určitě vám není neznámé nahřívání. Způsobů nahřívání je několik.

Osobně se kloním k tomu nejpříjemnějšímu a to o tělo rodiče. Myslím, že to zná každý, když si k sobě vezmeme dítě a to buď do náruče do klubíčka, nebo bříškem na naše tělo, že si začne spokojeně prdět. Znovu tady musím vyzdvihnout šátek, který je pro malé prdislávky skvělou věcí. Pozice nožiček ulevuje bříšku a kontaktem tělo na tělo je bříško zahřáté.

Další možností jsou různé nahřívací polštářky. Na trhu jich existuje mnoho druhů. Gelové polštářky, plnitelné teplou vodou, s rýží, třešňovými pecičkami, obilím či pohankovými slupkami. Gelové a třešňové polštářky vydrží hřát déle, ale mně osobně nejvíc vyhovuje pohanka, která i příjemně voní.

nahříváček Šapitó

A máme tenhle dokonalý nahříváček, který je zároveň i roztomilou hračkou. Jen dávejte pozor, dřív než položíte dítěti polštářek na bříško, zkuste jeho teplotu na svém předloktí. Nahřívání, zejména v mikrovlnce, je dost zrádné. Mé kamarádce se stalo, že dítěti spálili bříško. Navíc přílišné teplo může naopak bolesti ještě zhoršít. Pokud se vám zdá polštářek příliš teplý (dětskou kůži může vážně popálit už teplota 50st), raději vyčkejte nebo jej použijte přes silnou vrstvu textilie (já dávám v začátku vždy ručník).

Pokud po ruce nemáte rychle polštářek, dá se například do ponožky nasypat rýže a nahřát v mikrovlnce, nebo použít nahřátý teplý ručník.



Účinnou metodou jsou také masáže. Opět je tu prospěch kontaktu s rodičem, uklidňující jeho blízkost, pomocí masáže pomůžeme pohybu střev a uvolníme přebytečné bublinky. Masíruje se po směru hodinových ručiček a pro příjemnější masáž použijte olejíček. Buď takový, který běžně používáte pro dítě, šetrný k jeho pokožce a nebo, jak já říkám, "antiprd" olejíček - opět z již zmiňovaného fenyklu a anýzu. Mažu s ním Vikymu bříško pravidelně, když se kroutí a většinou rychle zabere. Na uvolnění bublinek ze střev pomáhá také kroužit pokrčenými nožičkami a pokud už to dítě zvládne, tak dávat na chvilku na bříško.




A co u nás taky spolehlivě zabírá, je vibrační lehátko. Tuhle funkci jsem nikdy moc nevyhledávala, ale někde na netu jsem četla zkušenost maminky, že jim to na vyprdění pomáhá, tak jsem to zkusila a opravdu to funguje.

Bolení bříška je jednou z nejnepříjemnějších věcí u malého miminka. Přesto je dobré nepropadat panice a být hlavně v klidu, to miminko potřebuje nejvíc. Úlevové metody jsou fajn, ale nic se nemá přehánět. Často narážím na maminky, které dítěti nakapou kapičky, zalijou to fenyklovým čajem, prohřejou břicho, zacvičí nožičkama, namasírují, napolohují... A pak se diví, že dítě pláče ještě víc. Někdy je méně více a z mé zkušenosti je lepší při bolení bříška zkusit jednu dvě metody s rozumem a vyčkat.



A co vy, jak jste vyzrály na prdy?

1 komentář:

  1. Bohuzel chemii. Espumisan pro nejmensi, 10 kapek do mlicka a byl klid.

    OdpovědětVymazat