čtvrtek 2. března 2017

Dva měsíce štěstí



Dva měsíce euforie a štěstí.

Taky nevyspání, nezkrotných chutí na čokoládu, kilo nahoře (Viky i já) a porce žárlivosti mých holčiček.

První úsměv.

A první řehtání.

Pokusy o přetočení na bříško.

Šátkování.

Společenská faux pas.

Omotání táty okolo prstu.

To byl náš druhý měsíc s malým mužíčkem.



Oficiálně nám skončilo šestinedělí a my se doma krásně sžili. Večery už nejsou obrovským stresem a holky konečně přestaly tolik žárlit. První měsíc mě potrápila hlavně Maruška, zdárně ji ve druhém vystřídala Darinka a neminula nás pomalovaná a olízaná zeď, nebo nekonečný truc, kdy stačilo jen aby se špatně pohnula záclona a už tu byl řev.

Viktorek se v pěti týdnech poprvé usmál. Obrečela jsem to. Nechci to svádět na hormony. Je to jednoduše něco krásného, co každou mámu položí do kolen. Teď už se směje celý den a miluje srandičky. Vlastně se nesměje, ale vyloženě se řehtá nahlas a pořád nám něco povídá.

Měsíc po měsíci můžeme zaznamenávat díky milníkové podložce z www.mmmoje.cz

Celý den spí. Je to něco, co od holek neznám. Nevím, jestli je to tím, že se hodně nosí v šátku, ale mezi kojením si dá dvacet minut pokecu a pak už se rudá očka se dožadují spánku. Pořád má trochu převrácený režim, kdy je nejvíc aktivní okolo půlnoci, ale na druhou stranu je to celkem fajn. Holky už nastoupily do školky a díky tomu, že mu noc začíná až nad ránem, tak mi v čase, kdy holky vodím do školky, tvrdě spí a já tak můžu v klidu holky nachystat a odvézt.

Kritikové tvrdí, že nošením v šátku se dítěti zpomaluje vývoj. Vikouš teda rozhodně není příkladem, protože se už otáčí na bříško. Dost nemotorně a zatím se mu nedaří zapojit ruce tak, jak by potřeboval, každopádně se o to neustále pokouší a v noci mě několikrát budí chrochtáním do matrace, když se mu nedaří dostat zpátky na záda.

Poslední dny začal hodně kopat nohama a kolikrát ho najdu na druhé straně postele, než kam jsem ho položila. Kam to dítě spěchá? Asi si hrát za ségrama. Ty ho milují!


Jsem dojatá, když je pozoruji. Viktorek začne kňourat a "náhradní maminka" Darinka k němu okamžitě přiběhne, začne ho hladit a něco mu povídat. Viktorek začne spokojeně broukat. Každý večer si ho vyžádají do vany a společně mu dopřávají přímo lázeňskou péči, kterou si užívá.

Omotal si okolo prstu i našeho tátu. Zatímco u mě je neustále s něčím nespokojený, tak u táty si Viky přímo libuje a je nejhodnější miminko. Nedávno jsme s manželem leželi v ložnici, Viky ležící vedle mě mi neustále "nadával", posunula jsem ho o metr dál k manželovi, Viktorek nahodil úsměv od ucha k uchu a hodinu jsme o něm ani nevěděli, než jsem si ho přesunula zpátky k sobě. Taky u něj spí klidně 4 hodiny. Je to chlapské spiknutí, nebo za to může to, že ze mě Viky cítí mléko?

Spiklenci jsou určitě v nelibosti v nákupech. Viktorek zatím úspěšně bojkotuje každý můj pokus vyrazit do společnosti, takže jsem najela na status jeskynní ženy a ven vyrážíme jen ve stavu nejvyšší nutnosti. Jak je možné, že se tato stránka mužské nelibosti projevuje už v kojeneckém věku?



Žádné komentáře:

Okomentovat