pátek 10. února 2017

Poprvé v knihovně

S prťaty do knihovny? Proč ne...

Už delší dobu jsem přemýšlela nad tím, že děti vezmu do knihovny a minulý týden jsem se k tomu konečně rozhoupala.  Byla jsem strašně moc zvědavá, co na to řeknou. Pamatuji si, že já jsem byla nadšená, tolik krásných knížek a já si mohu kteroukoliv půjčit domů. Napadlo mě, že Robinek je ještě malý na nějaké takové kulturnosti, ale k mému milému zjištění se v knihovně líbilo oběma. Chodili od regálku k regálku a vybírali si tu nejzajímavější knížku, se kterou si pak šli sednout ke stolu. Já jsem zatím mezi regály zamačkávala slzu dojetí (kluci byli neskutečně roztomilí, jak "studovali") a vybírala jsem knížky k večernímu čtení. Každý večer si spolu čteme a tak nějak jsme už několikrát přečetli všechno, co jsme doma měli a já (a taky moje peněženka) nějak nezvládala knížky dokupovat, tak mě napadlo chodit si půjčovat knížky do knihovny. Má to několik výhod, přečteme spoustu knížek, aniž bychom si je museli kupovat, děti poznají, že je spoustu zajímavých knížek a že mohou vybrat přesně tu, která je bude bavit a další výhodou je, že si můžeme zajít vedle do kavárny na zákusek a kávu. No dobře, to je výhoda spíš pro mě než pro děti, ale ani ony nepřijdu zkrátka. :-) 



A jaké knížky jsme si vybrali? Půjčili jsme si čtyři knížky. Myslím, že to pro začátek stačí. Navíc trošku očekávám drobný zádrhel při vracení knížek, protože i přes vysvětlování, že je to pouze půjčené, se jaksi staly součástí dětské knihovničky. Ale myslím, že jakmile uvidím možnost půjčení dalších zajímavých knížek, rozpačité chvilky budou pryč. Dvě na večerní čtení a kluci si vybrali po jedné, která se jim nejvíce líbila. Na večer jsme vzali Medvídka Pú, dětskou Bibli a Adámek si vybral Mašinku Tomáše a Robinek knížku Oceán. A právě o té bych vám chtěla napsat pár slov, protože mám tak trochu slabost pro dětské encyklopedie.



Tato knížka vyšla v nakladatelství Slovart. Jedná se o knížku s rozkládacími obrázky, které tvoří 3D efekt. Dítě si tak může lépe představit, jak to v tom podmořském světě vlastně vypadá. Jednotlivé strany jsou z tvrdého papíru, takže něco vydrží. A i když je v knížce jen pár stránek, dítě se dozví spoustu zajímavostí o tom, jací živočichové se pod hladinou nacházejí a čím se živí. 


 

Na okraji stránky jsou vypsaní živočichové a děti je pak mohou hledat ve 3D obrazu.




Víte, co jsme si z této knížky zapamatovali? Že krakatice má největší oči ze všech živočichů. Takové jedno její "očko" by se nevešlo ani na jídelní talíř. :-)



Tak co, taky se vám líbí?

1 komentář:

  1. Taky chodíme do knihovny a návštěva od návštěvy je lepší... Moje děti jsou dost divoké, první návštěva se nesla v duchu hry na honěnou, druhá byla na schovávanou... :-) Ty uličky v nich budí úplně jiné touhy, než by měly. :-)

    OdpovědětVymazat