pondělí 31. října 2016

Upeč třeba chleba

Na blogu jsem se několikrát zmínila o tom, že si doma pečeme kváskový chléb. Přes léto většinou nepeču, jsme hodně venku, jezdíme často pryč a to pomyšlení, že při skoro 30°C u nás doma ještě rozhicuji troubu, je děsivé. Proto začínám péct na podzim. Kdy sychravé počasí přímo nabádá k tomu zapnout troubu a upéct nějakou dobrotu.


A jak se takový kváskový chleba dělá?


Nejdříve si vyrobím kvásek. 
Kvásek je zkvašená směs mouky a vody, která se používá k pečení (nejen) chleba.

Kvásek můžeme získat několika způsoby:
  1. Buď si ho vyrobíme (já osobně vyrábím podle tohoto postupu, vybrala jsem si třetí variantu).  
  2. Seženeme kvásek od někoho, kdo chléb peče, můžeme se podívat na kváskovou mapu - najdeme tam, jestli někdo v blízkém okolí má kvásek, zkontaktujme ho a přijedeme si. 
  3. Můžeme se zeptat v nějaké pekárně, zda by nám nedali/neprodali trochu kvásku.
  4. Koupíme sušený kvásek ze zdravé výživy. (Mně osobně se sušený kvásek nepodařilo oživit, absolutně nereagoval. Je pravda, že jsem ho měla doma jen jednou, ale odradilo mě to.)

Než jsem si kvásek vyrobila a upekla svůj první chleba, dlouhou dobu jsem na Facebooku sledovala skupinu PečemPecen.cz. Příspěvky členů skupiny s fotkami nádherných chlebů na mě působily ohromně motivačně a zároveň mě to i posouvalo v teorii pečení chleba. Protože kvásek pracuje trochu jinak než droždí, je to pracnější a chvíli trvá, než to člověk dostane do ruky. A když už jsem si myslela, že bych mohla chleba zvládnout, vypěstovala jsem si kvásek a vrhla jsem se do pečení. Můj první chleba byl vlastně taková placka, ale tak dobrá placka, že jsem se rozhodla pokračovat a vychytat všechny nedostatky. Postupně se mi dařily lepší a lepší chleby. Hodně mi pomohly diskuze na internetu, různé blogy, atd. Například na těchto stránkách jsou vypsané nejčastější vady chleba a důvody, proč se tak mohlo stát.



Na začátku jsem recepty hodně střídala a pak jsem narazila na recept od Martina Kubíka, zaujal mě totiž název jeho receptu: Pšenično-žitný chléb, který se vždy povede. Chleba se opravdu povedl a s těstem se mi pracovalo mnohem lépe než u předchozích receptů. Uvědomila jsem si, jak moc záleží na dobrém receptu. Teď už peču podle oka, záleží, jaké mouky mám zrovna doma. Ale vždy podle postupu Martina Kubíka. Nejvíce nám chutná kombinace hladké pšeničné, celozrnné žitné a špaldové mouky. Občas přidám ovesné vločky, ořechy, škvarky nebo třeba sušená rajčata. 

A jak chléb skladuji?
Správné skladování pečiva je také velmi důležité, protože tím prodloužíme trvanlivost a dobrou chuť. Určitě není dobré balit chléb do igelitu, zapařuje se a vzniká dobré prostředí pro plísně a při pouhém zabalení chlebu do plátna, chléb rychleji vysychá. Já osobně po vychladnutí na mřížce skladuji chléb v tomto kovovém chlebníku z obchodu www.alamaison.cz. Mám ráda čistý jednoduchý styl a to tento chlebník naprosto vystihuje. Na první pohled jde vidět, že se jedná o velmi kvalitní designový kousek. Díky vnitřní cirkulaci vzduchu v něm chléb nevysychá ani se nezapařuje. Má dostatečně pevné uzavírání, takže se nemusím obávat vniknutí nějakého nežádoucího návštěvníka a navíc dodá kuchyni šmrnc.




Dnešním dnem se opět vrhám do pekařského světa a zakládám si kvásek. Vidina čerstvého domácího chleba je velké lákadlo. Kdo do toho jdete se mnou?


Žádné komentáře:

Okomentovat