sobota 13. srpna 2016

Alois, Kikin, nebo...?


Nevím, jak to je u vás, ale vybrat jméno pro kluka byl pro nás horor. Tedy. Manžel měl jasno. Bude to Alois. Já měla taky jasno. Alois teda rozhodně ne! A teď babo raď.


Maruška byla u nás bez rozmýšlení. Poté, co se z "Červíka" stala v bříšku holčička, chtěla jsem jméno Maria. Tak se jmenovala jedna roztomilá drobná okatá holčička u nás v jesličkách a já si ji naprosto zamilovala. Maria byla také moje babička a Marie zase manželova, takže jsme se okamžitě shodli.

U Darinky bylo adeptů víc. Mně se líbila Darja, ale manželovi se to jméno moc nezdálo, takže jsme se dívali po alternativách a shodli se na Darině.

Ve třetím těhotenství, jak už jsem psala, jsem měla tucha, že to bude kluk. Miminko dostalo pracovní název Alois - tedy pro mě pracovní a pro manžela definitivní. Tak se přeci jmenoval pradědeček a dědeček a to byli velcí bossové, takže malej se musí logicky jmenovat taky tak!

Ale co se týče jména, jsem nekompromisní. I když jsem z okolí slyšela, že si zvyknu i na Aloise, cítím to tak, že by se rodiče měli předně oba na jméně shodnout. A já si prostě neumím tohle zastaralé jméno představit na váženém "bossovi" 21.století, natož na malém slintajícím uzlíčku.

Zatímco holčiček bychom mohli mít klidně dvacet a pořád by nápady na jména nedocházely, jsem ráda, že kluk bude jen jeden. Poté, co jsme vyřadili všechny - slavy, - míry, - mily, jsme vyškrtali ještě nejčastěji dávaná jména, zavrhli cizí jména a zbyl nám pidi výběr jmen, ze kterých se každému líbilo něco jiného.

"A co Radovan?" "Neee, to je Krejčíř, to nechci!"
"Andrej?" "Jako Babiš? Ses pomátla, ne?"
"Viktor?" "To byl zas Kožený." "Nemám tucha, kdo je Kožený..."

A tak jsme postupně vyškrtali dalších dvacet jmen, které nám nesympatizovaly. A zbyl nám... No prd, co si budeme povídat.

Tak jsem sáhla po staročeském kalendáři a chvíli jsme se bavili nad jmény jako Čistoslav, Mečislav apod. a přemýšleli, jak se dítěti co nejmíň pomstít.

Nakonec jsme se shodli na Kristiánovi. Byl to náš favorit už dříve, jenže máme v příjmení KR a lehce krkolomně se to vyslovuje. To zvládne, chlapec šikovný.

Letím se pochlubit sestře a ta mi povídá: "Takže Kikin, jo?" A v tu chvíli mé iluze o jméně opadly. Představila jsem si, jak mému sladkému chlapečkovi někdo říká Kikin a v duchu už jsem se raději smiřovala s tím Aloisem.

Nebudu napínat :-) Nakonec jsme znovu probrali širší výběr jmen a já si prosadila "Koženého". Malý se bude jmenovat Viktor! 

Teď už jen ustát vlnu kritiky příbuzenstva, znáte to :-) Darinka je jak pro psa, Maruška tuctová a z Viktora se všichni zblázní. Tak ať. Člověk se nikdy nezavděčí a ve výsledku nemůžeme ani vědět, zda nás za jméno "neukamenuje" samo dítě. Volba je teď čistě na nás a já doufám, že si to jméno vždycky hrdě obhájíme.

2 komentáře:

  1. Viktor je náhodou krásný jméno :) Je sice fajn, že Alois se jmenovali manželovi předci, jenže to bylo před desítkami let a doba je jiná, už to není tak obvykl a dnešní děti by se mu možná smály :( My jsme našeho pojmenovali Kryštůfek a kdyby se nám ještě někdy zadařil chlapeček, byl by to asi Matýsek. Chlapeckých jmen je krásných fakt hodně.. Vítek, Vojtěch, Tomáš, Lukáš, Jakub a tak dále <3

    OdpovědětVymazat
  2. U nás je zase úplně opačný problém . Jméno pro kluka není problém ale pro holčičku.....

    OdpovědětVymazat