Období vzdoru je u nás velmi aktuální
téma. Zatímco Darince teprve začalo, Maruška s příchodem do
školky prožívá již několikátou vlnu. Upřímně přiznávám,
že ne vždy dokážu situace řešit s chladnou hlavou, křičím a
vztekám se taky a stejně to nikam nevede. Poslední dobou
přemýšlím, že se začtu do nějaké literatury, zatím jsem
začala kurzem na www.radostsdetmi.cz a právě lektorku, Martinu Hanáčkovou, která se ve 4. kurzu věnuje období vzdoru, jsme
společně s Aničkou vyzpovídaly na toto pro nás (a věřím, že
i pro spoustu z vás) aktuální téma.
Dobrý den,
myslíme, že když se
řekne období vzdoru, každá máma, která ho proživá nebo
prožila, ví, o čem se mluví. Přesto spoustu z nás umí
překvapit, a tak by nás zajímalo, v jakém věkovém rozmezí lze
období vzdoru očekávat, zda i u čerstvých vztekajících batolat
se již dá hovořit o vzdoru?
Období 1.
vzdoru je nejvíc patrné v rozmezí cca 2 roky – 3,5 až 4
roky. Ovšem můžou přijít první náznaky i dřív ( pokud je
dítě vyspělé) a můžou se projevit i později, jako dozvuk, či
potřeba si postoje ještě jednou či víckrát upevnit.
Když se řekne vzdor, představíme
si hlavně záchvaty vzteku a paličaté chování. Jak jinak se ale
ještě muže období vzdoru projevovat? Je pravdou, že tohle období
může ovlivnit i to, jak dítě jí a spí?
1. typ reakce na 1. pubertu je hněv a vztek, 2.typ na 1.pubertu je
útěk, pláč a zalézání do koutů. Obojí je třeba vychovávat
a učit děti s tím pracovat. Ne však bitím a křičením.
Nedávno jsem narazila v jednom
časopise na text, kde bylo psáno, že se vzdor projevuje méně u
dětí, které mají pevné mantinely a přísnější výchovu. Co
si o tom myslíte, může výchova ovlivnit míru vzdoru dítěte? A
jsou děti, které si obdobím vzdoru neprojdou?
Míra vzdoru nesouvisí s výchovou , ale s temperamentem! Děti s klidným temperamentem často vzdor nemívají, zato
mají problémy umět čelit agresorovi a to je máme naučit.
Jaké zásadní body byste vytyčila v
přístupu k dítěti v tomto období a čeho se naopak ve výchově
vyvarovat?
Netrestat, není za co, vždyť oni se
učí zacházet se svým tělem a se svým temperamentem. Jen je
učit, laskavě, co je vhodné a co už ne.
Jak významné je tohle období pro
dítě? Dokáže špatný přístup k jeho chování ovlivnit jeho
další život?
Naprosto, toto období formuje
celou osobnost dítěte.
Řada z nás zná takovou tu šíleně
stresovou situaci, kdy se dítě uprostřed plného obchodu svalí na
zem a začne se vztekat, křičet, kopat nohama... Pro mámy (a
ostatní rodinné příslušníky) je těžké se najednou vypořádat
s reakcí dítěte, s pohledy okolí, zároveň hledat řešení jak
situaci rychle uklidnit a neshodit se přitom jako rodič. Existuje
nějaký univerzální přístup k takovýmto situacím, případně
jaká reakce je zaručeně špatná?
Zaručeně
špatně je, když se necháte ovlivnit okolím. Jenom vy - maminka, víte o svém dítěti všechno! A víte, proč se mu zrovna teď spustila tato reakce a jenom vy - maminka, víte, jak ho učíte zacházet s tím, na co je zvyklé. Přesný postup, jak situaci zvládnout, uvádím v kurzu.
V předchozí
otázce jsme naťukly pohled okolí... Je jasné, že v té dané
situaci jsme rády, když z davu vypadneme a oddychneme si. Jak ale
řešit výchovné narážky okolí ve chvílích, kdy okolí moc
dobře vnímáme my a hlavně dítě. Pro příklad, před časem
jsem s dcerou čekala na kamarádku na ulici. Dcera se rozhodla, že
si sedne na chodník (podotýkam na okraj, kde jsme nikomu
nepřekážely). Několikrát jsem ji postavila, ale ona si schválně
sedala a sedala, takže jsme si vysvětlily, co se může stát, když
bude sedět na chodníku (špína, prochladnutí, někdo na ni může
šlápnout ) dcera se nevztekala, jen byla paličatá a šla kolem
stará paní a vyjela na mě, že takové dítě patří seřezat. Já
jsem se nevzmohla na slovo, ale vřelo to ve mně. Zajímalo by mě,
jaký máte na tohle pohled, co odpovědět, abychom šli dětem
příkladem. Nelíbí se mi, když nechám na sebe od okolí šlapat,
na druhou stranu bych většinou v afektu řekla něco ošklivého.
Nechci však svému dítěti dávat špatný příklad.
Přesně
tak, jak se zachováte, učí se Vaše dítě, jak se to má
zvládnout (v tuto chvíli vám chybí zkušenost, že to s vámi
možná ve vašem období vzdoru nikdo dobře neřešil a vy nemáte
vzor). Správné je: odpovědět hezky, ale nenechat si do toho
mluvit. Nepustit ostatní, až za svoji hranici. Váš příklad je
velmi typický a častý dotaz na mých přednáškách.
V kurzu vysvětlujete, že není
správné, když se dítě vzteká, odvádět jeho pozornost. Proč
je důležité to nedělat?
Promarníte tím
další situaci, na které si dítě muže něco naučit, či
uvědomit.
Jaký máte názor na to, že když se
dítěti ustoupí v tom, kvůli čemu se vzteká, tak ho rozmazlíme?
Například u nás je to častý boj s obouváním botiček. Dcera
nechce sedět na lavičce, pak si nechce obouvat levou botu a když
ji nabídnu pravou, chce zase levou. Pro mě zaručený přístup,
jak docílit svého, ale zároveň přistoupit i na její hru, je
např. to, že ji dovolím vybrat si, kterou botičku by si chtěla
tedy obout první, ALE musí si u toho v klidu sednout na lavičku,
jak chci já apod. Už jsem se ale setkala s tím, že ji tím
rozmazluji a že jednou si bude panovačně rozhodovat o všem.
Děláte to
správně. Je to oboustranný dialog. Někdy jsou však situace, kdy
na dialog není čas, a pak je třeba jednat i bez dialogu. Ve
výchově vy určujete, jak to bude, ne dítě!
Na závěr máme pro vás poslední
otázku a to, co dělat, když nám povolí emoce a my i přes
veškerou snahu zakřičíme nebo dítěti dáme na zadek. Jak se
poté zachovat? Nezradíme tím důvěru dítěte?
Je
to jednoduché, prostě se lidsky omluvím, vysvětlím, co se ve mně
dělo, poprosím o odpuštění. I na tomto se děti učí, jak to
udělat, když přestřelím. To není nic špatného, to se občas
přece stane, nejsme nikdo dokonalý.
Moc děkujeme paní Martině za
zodpovězení otázek, více se o ní můžete dočíst ZDE a pokud
by vás zajímalo komplexní video, které se dopodrobna zabývá
tématem období vzdoru, zodpoví všechny vaše otázky a pomůže
vám změnit přístup k dítěti tím správným směrem, určitě
navštivte stránky www.radostsdetmi.cz, kde můžete projít celým kurzem a mimo jiné tu najdete i
spoustu užitečných článků, které vás pomohou
připravit na mateřství. Kurz je zpoplatněn, ale máte garanci 14 dnů na vrácení peněz, pokud nebudete spokojeni (ale já osobně věřím, že budete) a zdarma máte také první přednášku, pro představu, jak kurzy - přednášky probíhají.
Díky za článek. :-) U naší Amazónky právě toto období zažíváme. Někdy je to namáhavé, ale snažím se být partnerem, komunikovat ...... Tak uvidíme :-) Hezké dny
OdpovědětSmazat