středa 20. května 2015

Hajej, dadej

Když se řekne novorozeně, také se vám vybaví malý spící uzlíček?

Ten, komu se vybavily vlastní kruhy pod očima, si teď jistě klepe na čelo. Mimino a spát? Jaký hloupý vtip!



Novorozenec Pro mnohé rodiče je opravdu spící miminko mýtus. Ale pokud se naučíte pochopit, proč zrovna vaše dítě nespí, budete klidnější a naučíte jej lépe usínat. 

Už když je miminko v bříšku, rozhodně nespí hodiny v kuse. Odborníci uvádí, že se klidová fáze s aktivní fází střídají zhruba po půl hodině. Logicky tak nemůžeme čekat, že dítě vykoukne na svět a začne spát v tří hodinových intervalech. 

V porodnici jsem si libovala, jak ty moje dětičky krásně spí, i na kojení se musely budit. A sestřička se jen culila. "Jen počkejte, dospává porod a hned jak se rozkojíte a začne přibírat, budete mít malého křiklouna!" A měla pravdu. 

Spánek nám přijde jako automatická věc, kterou umí každý, ale ono tomu tak úplně není. Některé děti (a troufám si napsat většinu dětí) musíme bezstarostnému spánku naučit. 

A začněte hned od narození. Nejsem moc typ, který by četl příručky o mateřství, ale nedám dopustit na knihu, kterou by si měla určitě každá maminka přečíst ještě než se jí miminko narodí. A tou knihou je Nejšťastnější miminko v okolí od Harveye Karpa. Ty nejpodstatnější body najdete v tomto odkazu. Neznám dítě, na které by metody pana Karpa nefungovaly, pokud je provádíte s trpělivostí a pečlivostí. V odkaze se také dočtete o tzv."čtvrtém trimestru", kdy miminku chybí teplo a obepnutí dělohy a že je potřeba mu tento pocit bezpečí dodat. 

Jsem zastánce kontaktu s dítětem, takže jsem pro klidný spánek obě děti hodně nosila v Manduce, nechávala jsem je spát u sebe na břiše. Ale samozřejmě i záda si musely odpočinout, takže je postýlka neminula. Obě děti s ní však měly problém. Už u Marušky, která měla zvýšené svalové napětí, mě navedla paní vaničková na spaní v péřovém polštáři, či pelíšku. Osobně po zkušenostech nejsem zcela pro používání tvrdých matrací u malých miminek. Přijde mi to strašně nepřirozené. V přírodě spávají mláďata v peleších z trávy, hlíny či schoulená u matky, my děti nutíme spát na "prkně". 


Začala jsem hlavně přes den dávat holky spát do péřového polštáře nebo do válecího vaku a světe div se, ono to skvěle fungovalo! Koupit můžete také péřovou zavinovačku, která dodá dítěti potřebnou měkkost a pocit bezpečí. 



Maruška ve válecím vaku

Kojenec Když se nám podaří vytvořit kvalitní spánek hned v začátcích života našeho pokladu, ještě to neznamená, že nám bude krásně spát až do puberty. Často se setkávám s dotazy, co se stalo miminku, které spalo celou noc, že se najednou budí i desetkrát. I tohle má jednoduché vysvětlení. Dítě v prvních třech letech života, nejvíce však v prvním roce, dělá obrovské pokroky ve vývoji. Učí se hýbat, mluvit a poznávat svět. A to všechno musí jeho mozeček zpracovat. Představte si sebe, po náročném dni plném starostí, jak se vám usíná a spí. Špatně. A tak stejně to má dítě. I když nemá starosti, ale je plné dojmů. U nás jsem pozorovala nejhorší etapy spánku vždy s novým pokrokem v pohybu. Když se poprvé postavily, posadily, lezly a začaly chodit. Najednou objevily nový pohled z výšky, objevily nové věci. A mozeček pár dní nebyl schopný vypnout. Chtělo to jen klid a konejšení, za pár dní bylo vše ve starých kolejích. 

A i v tomhle období mi velmi pomohla paní vaničková. Řešila jsem nekonečné uspávání Marušky. Každou chvíli si vymýšlela nový uspávací rituál. Jednou chtěla mít moji ruku přes oči, podruhé potřebovala, ať ležím vedle ní. Potřetí tmu a být sama v postýlce. Uspávání někdy trvalo i dvě hodiny. A paní vaničková mi povídá: "Všimla jste si, že se pořád zaměřujete na to, jak dítě unavit? To je ale špatně, zaměřte se na to, jak dítě naučit odpočívat!" Dítě nemusí vyloženě spát, stačí si s ním na chvíli sednout, dát si ho na klín, houpat ho, zpívat mu, číst, pustit relaxační hudbu. Chvíli před obědem, aby bylo uklidněné před jídlem, po obědě, pokud už nám nechce usnout a také před samotným nočním uspáváním. 

Batole Už umí chodit, dorozumí se gesty a jednoduchými slovy. Co ho může trápit teď? Třeba noční můry. Také se učí zkoušet vaši trpělivost. Nebo je přetažené. V batolecím věku už se dítě zaměřuje více na jemnou motoriku a logické myšlení. Dítě rádo zkoumá, pozoruje, zkouší. Začínají se u něj čím dál více projevovat emoce. Vzdoruje. Bojí se. Často ještě neodhadne, na co mu stačí síly. To všechno se opět může promítnout do spánku. Pořád platí, že se dítě musí učit odpočívat. V tomto období už zpravidla spí jen jednou denně a někdy odmítá i tento spánek. Není nejdůležitější, aby usnulo, ale aby se zklidnilo. Výborně se mi osvědčila klavírní relaxační hudba. Existuje i přímo relaxační hudba pro děti, Lovely baby (případně uspávací verze Lovely sleepy baby). Mám s ní  pozitivní zkušenost u hendikepovaných dětí. 

Režim. Věc, které jsem se dlouho bránila. Na "režimových dětech" mi strašně vadilo, jak byly rozhozené z toho, když něco nebylo podle zavedeného rituálu. Ale když se mi narodily  holky rok po sobě, režim byl tou nejlepší volbou, jakou jsem udělala, protože jsem je od začátku učila, aby spaly (jedly, koupaly se...) ve stejnou dobu a ulehčilo to spoustu práce, nervování a všestranné únavy. A režim špatně spící děti potřebují. Ze začátku opravdu pevný a až si zvyknou a uklidní se, můžete v něm lehce polevit. Chvíli to trvá, ale i "režimové děti" se dají naučit, aby je změna rituálů totálně nerozhodila. 


Zatímco miminko usíná nejlépe s plným bříškem, čím byly holky větší, tím víc se mi osvědčilo nekrmit je těsně před spaním. Naučila jsem je jíst lehkou večeři, nejpozději hodinu před spaním. A téměř okamžitě mi začaly déle spát a ráno se přestaly budit s pláčem, že mají hlad. 

Poslední rada, která mi pomohla, je zapracovat taky sama na sobě. Na dětech se strašně odráží naše psychické rozpoložení. Uspáváte-li děti ve stresu, s výčitkami, že jim to trvá, příliš zlobí, nestihnete vyžehlit, ony to vycítí a jsou neklidné taky. O to déle nemohou usnout, o to víc se ve spánku vrtí. Zkuste, než vejdete do ložnice/pokojíčku, "sundat" své problémy a nechat je za dveřmi. Neberte si je sebou k postýlce. 

Obejměte své děti, houpejte je, zpívejte jim. Přičichněte si jak krásně voní. Užívejte si těch chvil. Bezstarostně.









Žádné komentáře:

Okomentovat