neděle 15. března 2015

Na nočník s úsměvem

www.mothersaboard.blogspot.cz

Sebrat plenu, ano, nebo ne? Myslím, že tato otázka trápí každou maminku dřív, či později. Ráda bych proto napsala svůj pohled na věc a zkušenosti.

Snad ještě než se narodila první dcera, už se samozřejmě řešilo, jak dlouho budu kojit a kdy budu posazovat na nočník. Jako prvorodička jsem v tom měla takové to "načtené" jasno, kojit do roku, nočník od půl roku. Haha... Když bylo dceři 5 měsíců, byla jsem na kurzu manipulace s miminkem a lektorka nás mimo jiné lákala i na seminář o chození na nočník. Tak jsme se s ostatními maminkami jen tak zběžně zeptaly, jak tedy na to. Odpovědí nám bylo, že se má dítě dávat na nočník okamžitě s prvním posazením, protože ve chvíli, kdy začne chodit, tak už na něm nebude chtít sedět. Přišlo mi to logické, takže jsem byla rozhodnutá, že přesně takto budu postupovat. 

No jo, jenže matky míní, děti mění... Hádě se nám nejdřív postavila, potom rozlezla a sedla si až v 11 měsících, kdy už nějaký hrnec byl totálně "out". Nehledě na to, že byla tak drobná, že se všemi hrnci propadla až na dno. Takže jsem tomu nechala čas a začala odplenkovávat až v pozdějším věku. A jsem za to ráda. 

Nicméně nejsem z těch matek, co mají radikální názor na věc a na mámy, co odplenkovávají příliš brzo, koukají skrz prsty.

Odplenkování bych rozdělila do tří kategorií 

bezplenková metoda - s bezplenkovou metodou se může začít hned od narození, funguje na principech vnímání signálu, které nám dítě vysílá. Matek, které tuto metodu provozují, není mnoho, ale pár jich z okolí či z doslechu znám. Metoda funguje vcelku spolehlivě, občas nehody jsou, ale ona i plenka proteče, že. Na metodě se mi líbí, že vychází z přírody, z našich kořenů. Mámy také uvádějí, že si dítě potom rychleji zvykne na přechod na nočník. A hlavní je si uvědomit, že i když se metodě říká bezplenková, tak se sem tam i plenky používají. 

 - rané posazování na nočník - je metoda, nebo spíš styl našich maminek, kdy dítě, které už se udrží alespoň s pomocí v sedu, se začne posazovat na nočník. Cca mezi 6. a 8. měsícem. Rané posazování je i u mnoha dnešních maminek stále populární a je to metoda, kterou mi i popisovala paní na kurzu. Jak už jsem popsala výše, když si vaše dítě nesedne a nesedne, tak máte po ptákách. Udržet několik minut dítě nad nočníkem je trochu náročné. Výhody vnímám v tom, že v tomto období už dítě přechází na pevnou stravu, rostou zoubky apod a výměšky jsou agresivnější, dochází často ke vzniku opruzenin, omezením vyměšování do pleny se omezí i vznik opruzenin. Ale jako nevýhodu shledávám poměrně časovou náročnost. Než si dítě začne samo říkat, je to ještě dlouhý kus cesty a na chození na nočník tak musí myslet hlavně rodič. Což se mi potom zdá trochu kontraproduktivní, alespoň co v okolí pozoruji, mám dojem, že děti si potom hůře zvykají na to, že si musí sami na čůrání myslet. Ano, mám v okolí šikovné děti, které si v roce samy na hrnec řeknou nebo dojdou, ale mám pocit, že mnohem víc je těch, které stále čekají na úsudek rodiče, zda na nočník jít nebo ne a s úplným odplenkováním pak začnou stejně nebo i mnohem později než děti, které se začaly učit na nočník později. 

pozdní posazování na nočník - je posazování, kdy se v podstatě čeká, až si dítě samo potřebu uvědomí. Nevýhodou je, jak jsem popsala výše, častější výskyt opruzenin. A taky co si budeme povídat, finanční náročnost. Čím je dítě větší, tím cena za plenku stoupá. Na druhou stranu, když dítě samo dozraje a uvědomí si, že potřebu vykonává a může ji ovládat, je cesta k odplenkování mnohem rychlejší a méně náročnější. Jen to od maminek vyžaduje značnou trpělivost, když se neustále okolí ptá, zda už je dítě bez pleny. Některé to zvládnou v 18 měsících, jiné ve třech letech. 

A jak jsme na to tedy šly my? 

Po tom, co jsem zjistila, že Hádě na nočníku neposedí, tak jsem odplenkování odložila na neurčito. Někdy po Vánocích, v jejich 19 měsících, stála na chodbě bez pleny a začala čůrat na zem. V tu chvíli projevila zájem o to, co se jí děje a začala potřebu označovat jako "čury rury". Nevzala jsem plenu hned (jak mnoho zdrojů doporučuje), ale zkoušely jsme na nočník chodit v pravidelných intervalech, před a po koupání, spinkání, před a po jídle... Až jsme došly do fáze, kdy si dcera začala sama říkat, že se jí chce, v tu chvíli jsem jí plenu vzala a měla ji jen na ven a do auta. To měla okolo 22 měsíců. Trvalo další dva měsíce, než jsme se pleny zbavily i na ven (na noc kupodivu plenu nemusela mít od začátku chození na nočník, což se považuje za jeden ze znaků zralosti). Od druhých narozenin je pak bez nehod (respektive by se nehody za ten půl rok daly spočítat na prstech jedné ruky). Náročnější období tak počítám na 3 měsíce, 2 měsíce dopilování než jsem 100% prohlásila, že máme vyhráno.

Za tento postup jsem ráda a byl naprosto nenáročný. Vycházela jsem z potřeb dítěte a plynule jsme tak přešly z pleny na nočník bez slziček a komplikací, dcera má dnes 2,5 roku a nočník i záchod je pro ni naprostá samozřejmost. Jediné záchvěvy, kdy jsem to chtěla vzdát, byly její vlny období vzdoru, kdy naschvál chodila konat potřebu do hraček :-), ale vydržely jsme (byla to otázka pár dní) a vše se rychle vrátilo do starých dobrých kolejí. 

Tak co tedy, kdy začít? 

Jak už jsem psala, nemám na nočník radikální názor. Snažím se vycházet z potřeb dítěte a nemyslím si, že by někdy bylo příliš brzy nebo příliš pozdě. Nemá smysl cokoli lámat přes koleno, ale proč to nezkusit i dříve, když pro to máme odhodlání a dítko pro to třeba najde stejné nadšení (a takových je hodně). Měli bychom si uvědomit, že vyměšování je intimní, ale naprosto přirozenou činností, a tak k tomu přistupovat. Některým dětem může chození na nočník vyvolávat velký stres, protože je kolem toho hodně velké haló. Mně osobně se při učení nejvíc osvědčilo přistupovat k tomu s naprostou samozřejmostí. Žádné přehnané ovace (ze začátku jsem dceři tleskala, ale když mi pak na záchodě tleskala, za to, že jsem se vyčůrala, připadala jsem si vážně hodně blbě). S dcerou jsme si na nočníku povídaly, někdy zpívaly, buď to šlo, nebo taky ne, tak se to zvládlo zase příště. Chce to najít tu správnou cestu. Hlavně pomalu a bez zbytečného nátlaku. Není ostuda mít 2,5leté dítě v pleně, je ostuda traumatizovat dítě počůranými tepláčky. 

Závěrem něco málo k nočníku. 

Nočníků je na trhu spousta, ale uvědomte si, že to bude pomůcka, se kterou budete manipulovat několikrát denně, budete ji muset udržovat v čistotě. Osobně se mi nejvíce osvědčily nočníky s vyjímatelnou nádobkou, které se dají krásně a jednoduše vylévat a umývat. 

Výborný nočník má aktuálně Ikea, vypadá dobře a dobře se s ním manipuluje: 

Zdroj: www.ikea.com
Náš první nočník, který jsme dostaly od kamarádky a u dětí stále velmi oblíbený, navíc je vhodný i pro hubené děti:

Zdroj: www.babygoods.cz

A jako poslední věc pro nácvik na nočník chci doporučit ze zkušenosti okolních maminek nálepku do nočníku, pomohla už několika náročnějším dětem. Nálepka je tmavá a když se na něj dítko vyčůrá, tak se mu zobrazí obrázek. Nálepka má trvanlivost cca 2 měsíce. Více zde: http://www.ecocapart.cz/product.php?id_product=625

Zdroj: www.ecocapart.cz

Tak hurá na nočník a hlavně s úsměvem!





Žádné komentáře:

Okomentovat