neděle 15. března 2015

Bliká to, hraje to, co je to? Zabiják dětské fantazie!

"Učíme své děti mluvit a chodit, abychom jim později říkali, že mají mlčet a sedět."

Dnes jsem narazila na diskuzi, kde si jedna maminka stěžovala, že její dvouleté dítě u ničeho nevydrží. "Pustím mu pohádku, řve. Dám mu vkládačku, akorát ji rozsype a pak řve. Máme hromadu hraček, ale u žádné nevydrží."

Stačí si pustit o víkendu ráno televizi a vy i vaše dítě jste masírováni reklamami zaručeně nejlepších hraček, které musíte mít. Čím víc blikají, hrají, hrkají, hýbou se a podobají se realitě, tím víc po nich musíte toužit. Nemusíte! Přemýšleli jste někdy, co takové hračky dítěti dají? Myslíte, že přitulení k plyšovému psovi - stereotypní přitulení k hromadě umělých chlupů, které vyvolá stereotypní zavrtění drátěným ocasem - vynahradí dítěti opravdového mazlíčka, byť je plyšová kopie sebedokonaleji provedená?



Zkuste se na hračky podívat jiným pohledem. Dětským.
Nezkaženým dospělým pohledem na svět. Když se miminko narodí, jeho první hračkou, i když ještě ne v pravém slova smyslu, je prso. Později ručičky. A okolo třetího měsíce se začíná zajímat o předměty.  Začínáme mu podávat hračky a také dítě směrovat, jak s nimi pracovat. "Takto musíš mávat ručičkou, aby to zachrastilo. Nedávej to do pusinky. Nedrž tu panenku za nohu!" My dospělí jsme příliš ovlivněni zkušenostmi, které se snažíme podsouvat dítěti. Uvědomme si však, že čím víc dítě směřujeme, tím více potlačujeme jeho fantazii.

A to je to, co chci říct. Hračky, které jsou přímo určeny k jisté činnosti, dítě téměř nemotivují. Dostane pejska, u kterého se naučí pohladit a pes zaštěká, chytne ho za tlapku, sedne si. To není o péči o zvíře, ale o naučení se pokynů. Dostane dětského hrdinu, který umí létat, střílet a pomáhá lidem, a tak v jeho dětských hrách figuruje. Elektronické hračky jsou často jen o mačkání tlačítek, pozorování blikajících světýlek a poslouchání dokola omílaných frází. Ale nejen ty na baterky dítě nerozvíjí, nejrůznější dětské vkládačky, tahací kačeny, zatloukadla. Dítěti nabízí jen jejich přímo určenou funkci, případně jsme to my, kdo děti upozorníme, že kačena nejede po kolečkách, ať ji správně obrátí, nebo že kladívkem může tlouct jenom do kolíčků, ne do zdi a nábytku.



Ještě se divíte, že dítě tazatelky z diskuze pořád řve? Malé děti jsou jako houby, nasávají do sebe informace a naučit se vložit tvar do správné dírky je pro ně chvilková záležitost. Stejně jako dáváte máslo na určité místo v lednici, děti časem stejně tak automaticky vkládají tvar do správného otvoru. Je pro vás ukládání másla každodenní zábavou?

Proberte se hračkami a zkuste zapřemýšlet, kolik toho mohou dětem nabídnout. Elektronika je v dnešní době potřeba, technologie se rok od roku mění, ale opravdu dítě potřebuje hrající klavír, kytaru, blikající autíčko a mluvící notebook? Opravdu potřebuje vkládačku se zvířátky, vkládačku s autíčky a vkládačku s dinosaury?

Za hračky nemusíte utrácet stovky a tisíce! Ba naopak. Nejvíc zábavy dítěti poskytnou ty zdánlivě nejobyčejnější věci.

Hledejte je třeba v přírodě. Vezměte dítě do parku. Ne na klouzačku, po které bude dítě dokola vylézat a sjíždět dolů. Ale mezi stromy. Do trávy. Tam, kde najde větvičky, kamínky, šišky... Sedněte si, relaxujte a pozorujte, co dítě vytváří. Jak staví kamínky na sebe, zkouší, jak daleko dohodí šiškou. Jak lechtá tráva do chodidel, jak hledá skuliny ve stromech, kam  by mohlo zapíchnout větvičku. Uvolněte se a pochopíte, co je dětský svět. Co je dětská fantazie. Pochopíte, co dítěti nemohou výše uvedené hračky dát.

Zkuste doma projít šuplíky a uvidíte, kolik toho najdete. Obyčejný kelímek. Dá se nosit na hlavě. Schováte do něj spoustu věcí. Uvaříte v něm polévku. Večer si ho můžete vzít do vany.

Lžíce. Vybagrujete s ní celou krabici s hračkami. Zamícháte jídlo v kelímku. Dá se z ní udělat katapult.

A co pytlík mouky? Nasypat ji do krabice, přihodit kelímek, lžíci. Dítě může tvořit cestičky, kopce, hory, řeky. Namalovat do ní obličej. Nestojí hodinová zábava za pět minut zametání?

těstovin se dají poskládat krásné obrázky. Dají se navlékat na provázek. Nasypat do sklenice a vytvořit tak hudební nástroj.

Podporujte dětskou fantazii, nepotlačujte ji. Dítě nepotřebuje mít všechny hračky, které projdou reklamou. Neznamená to nekoupit nic, ale nekoupit vše. Dělejte v hračkách pravidelně pořádek, čím méně hraček dítěti nabídnete, tím více si s nimi vyhraje. Zkuste hračky jednou dvakrát do měsíce obměnit. Ty, které ho nudí, schovejte, aby se za čas vrátily jako zábavné. Nezasahujte dítěti do hry. My máme fialovou krávu, dítě kachnu chodící po hlavě. Proč ne?





Fotografie v textu: www.pixmac.cz
Text: www.matkynapalubu.blogspot.cz



Žádné komentáře:

Okomentovat