neděle 15. března 2015

Autoškola

Tak a je to tady, to čemu jsem se léta vyhýbala a jen tiše trpěla i na sedadle spolujezdce. Pomalu a jistě zasvěcuji se do života řidičova. UF!

Jako ukázkový šprt, rozhodla jsem se před první hodinou nastudovat první kapitoly učebnice. První stránka - auto ve stromě.
Druhá stránka - vozíčkář... Třetí. Buch! Zaklapnuto. Jestli ve mně byla kapka odvahy, právě okapala.

Tak sbalit a vzhůru na premiéru autoškoly. Náš táta má premiéru hlídání dětí. Vycházím ze dveří a slyším řev. "To nic zlato, Háďátko si rozkousla jazyk!" uklidňuje mě manžel. No fajn...

"Tak jedeme!" Hlásá učitel. Jedeme? Kam?! Myslela jsem, že je první hodina seznámení s autem, pomooooc.

Člověk. Příkopa. Kolo. Náklaďák. Praha. UF. UF.UF! Aááááá. První jízda za mnou. Učitel musí být na antidepresivech, jinak si neumím představit jeho ledový klid.

Vcházím domů a jen slyším jak za sebou manžel rychle zavírá dveře. "Vem si ty děti!!!"

Doma vybouchla atomovka. Děti zrovna vylepšují podlahu propiskou.

...

Tentokrát jsem nestihla dojít ani ke schodům. Rána jak z děla. Řev. "Žiješ?" slyším manžela. "Uááááá." řve Hádě. "Uáááá". řve Miminčák. "Uáááááá", řvu já. Můžu já v klidu odejít?

Průkazku mám, občanku mám. Tu značku znám, tohle jsem se naučila. Nesmím zapomenout seřídit zrcátka. Při řazení se sešlápne spojka. Řadíme na jedničku... Kruci, nemám čočky! Mžourám před sebe a je mi do breku. Domů už to nestíhám otočit. Zapomněla jsem si dojít na wc. Zapomněla jsem se najíst. Pití samozřejmě taky nemám. Propadám panice.

14:00, v čas odjezdu, vbíhám do obchodního domu. "Kde máte čočky, v tomhle regálu?" snažím se pochopit gesto prodavačky. Kýve. Pasty, deodoranty... Náplasti. O tři regály dál konečně nacházím čočky. Úplně jiným směrem než jsem byla poslána. U pokladny nikdo. Haloooo. První patro, záchod nikde. Druhé patro. WC Personál. Přemýšlím, že se povozím výtahem nahoru dolů, abych si ty čočky nasadila. Třetí patro, konečně.

Dobíhám s 15 minutovým zpožděním. Ruce se mi klepou. Kruci, co mám udělat. Nastartovat? Ne.. Připoutat se. Ne. Zrcátka. Kruci. Jak se rozjíždí. Tak v klidu. Zařadit jedničku. To je trojka. Znovu. Trojka. Jednička. Přeřadit. Brzdit. Ne plyn, brzda! Spojka. Plyn. Brzda. Přeřadit. Jaká tam byla značka? Nevím.

Do čeho jsem se to upsala?!

Nemyslela jsem si, že to kdy řeknu, ale svatá mateřská DOVOLENÁ!

(A to mám za sebou teprve dvě jízdy :-/ )

Žádné komentáře:

Okomentovat